A nakonec

V kontextu článku i diskuze jsou to právě banky, které svými selektivními investičními pobídkami ničí skutečnou ekonomickou svobodu - klidně to nazvěme bankovním socializmem  a centrálním plánováním.  Důsledkem je  stěhování výroby  do zemí  s  nízkými platy,s  chabou legislativou  ochrany životního prostředí i zaměstnanců, držení mezd na  nejnižší možné, ještě snesitelné úrovni bez sociálních bouří. Proto je také nemožné pro jakoukoli vládu udržet vyrovnaný rozpočet. Tedy teoreticky může - za cenu masivního plošného zvyšování zdanění pro střední a nízkopříjmové skupiny obyvatel spolu s krácením některých výdajů. Zpětná odezva je jasná, snížení spotřeby a pokles výkonu ekonomiky. Tento systém je jako ryba, žeroucí se od ocasu - hlad nemá, ale přesto jí ubývá.

Re: A nakonec

Pane Jirousku, stěhování výroby za levnou pracovní silou přeci není jen v zájmu bank, ale především v zájmu všech  podnikatelů (rozuměj především výrobců).

.

A jestli si někdo za socialismu naivně myslel, že tržní hospodářství znamená svobodu, pak to byl nejspíše dosti naivní snílek. Ve skutečnosti jde o tvrdou diktaturu peněz.

.

Jiná otázka je, kolik procent z těch 15 miliónů občanů tehdejšího Československa mělo v roce 1989 ty krásně naivní a utopické představy o svobodě na Západě a neuvědomili si, že do Evropy vstoupit sice můžeme zcela svobodně, ale z holým zadkem a jako chudí příbuzní. Teď to budou natvrdo zažívat Slováci....

akciový trh

to je teprv ta správná legrace

Uniká Vám podstata věci... - 1 -

Vážený autore,

peníze dnes nepředstavují nic jiného než oběživo. Nejsou kryté zlatem, takže nebýt dlouhodobých vkladů a půjček, by nám mohlo být jedno i to, že se jejich hodnota postupně mění.

Protože všechny obchodní vztahy je nutné nějak vypořádat, používají se k tomu peníze. Už to nejsou ani bankovky, ale povětšinou jen nějaké záznamy na disku v nějakém serveru nějaké banky. K tomu vůbec fyzické peníze potřeba nejsou. Fyzické peníze (tedy papírové a kovové) jsou potřeba pouze pro těch pár obchodních transakcí, které neděláme bezhotovostně. Jinak jsou vše jen nějaké záznamy bank.

Je zde ale háček. Banky nám nevedou jen krátkodobý oběh peněz, ale v bankách máme i vklady, a od bank si půjčujeme. Dokud vklady převažují nad půjčkami, je vše celkem v pohodě. Banky by měly s přebytkem vkladů hospodařit (tj. investovat). Pokud ale převažují půjčky, je to trochu problém. Ten je ale snadno řešitelný vysokými úroky na půjčky a současně inflací, která naopak znehodnocuje dlohodobé vklady.

Uniká Vám podstata věci... - 2 -

Do toho ale vstupuje ještě stát a obce. Tyto subjekty mají dvojí roli. Jednak jsou také klientem bank a půjčují si. Mimo to ale stát určuje měnovou politiku, intervence státní banky, apod. A konečně také, stát je ohraničením určitého ekonomického systému. Takže se měří, kolik (peněz) teče ven a kolik dovnitř.  Samozřejmě je to ještě komplikováno nejen vztahy našeho zahraničního obchodu, ale i spekulacemi na burzovním a devizovém trhu. Když si nějaký bohatý investor (z Ameriky nebo Asie)vzpomene a začne ve velkém kupovat nebo prodávat naše koruny, má to samozřejmě vliv na kurs koruny a na celý náš zahraniční obchod. Naši občané by si také měli uvědomit, že nakupování všelijakých nesmyslů z dovozu zhoršuje výsledky naší bilance zahraničního obchodu, stejně jako cestování do zahraničí. Kdyby ročně vycestoval jen jeden milion našich občanů, každý s 1000 EUR, tak jsme koupili (tyedy importovali) jednu miliardu EUR.

Peníze

Jsou dva druhy peněz:

a) hotovostní - ty emituje centrální banka a je jich asi 10% ze všech peněžních prostředků

b) bankovní (depozitní) peníze - ty jsou na účtech v komerčních bankách a je jich zhruba 90% ze všech peněžních prostředků. Tyto peníze jsou vytvářeny samotnými komerčními bankami. Když si někdo v bance pujčí 10 000 Kč a banka mu je vloží účet, tím je vytvoří.

?

tak mě napadá - co je na vydělávání peněz tak ošklivého? Někdo prodává peníze, někdo myšlenky.....

Re: ?

pro některé možná to, že jich takhle vydělává hodně.... a z jejich pohledu bezpracně...

Za prvé..

autor je profesor - to jen tak pro pořádek a s pořádnou porcí zkušeností z praxe různých zahraničních bank. Za druhé - teorie zná mnoho způsobů vysvětlení tvorby peněz - přístup, který popisuje prof. Jílek je zcela pragmatický (pragmatismem se ostatně vyznačují všechny jeho publikace), zbavený jakéhokoliv ideologického (tj. liberalismus vs. keynesiánství) balastu. Za třetí - pro pochopení reálné tvorby peněz, tj. jak probíhá v praxi, je třeba znát principy podvojného účetnictví a některé zvláštnosti, které má účetnictví bank. Za čtvrté - není třeba býti pobouřen - tento systém vznikl poměrně přirozenou evolucí a je výsledkem kapitalismu - tj. prostředí, v němž všichni žijeme a většinou se nám v něm moc líbí. Není si na co stěžovat... Za páté - to co je popsáno v knize, tj. tvorba peněz, je ryze teoretický přístup. V praxi, pokud by neexistovala žádná regulace, pravidla a zejména riziko, by byl zcela funkční. RB

Re: Za prvé.. Císařovy nové šaty - 1 -

Tak, konečně to někdo pojmenoval správnými slovy:

"...To co je popsáno v knize, tj. tvorba peněz, je ryze teoretický přístup. V praxi, pokud by neexistovala žádná regulace, pravidla a zejména riziko, by byl zcela funkční. RB..."

To jsem rád, že nás nechce nikdo přesvědčovat o tom, že peněžnictví je perpetuum mobile. Když někdo vydělává, vždycky totiž někdo musí prodělávat. Lze to ale chápat i tak, že když něco platíme, že to je vždy i se ziskem. Líbí se mi i to, že většina diskutujících přešla zcela mlčky ten prostý (a podle mne zcela základní) fakt, že hodnota vkladů občanů se od roku 1989 měla zvýšit díky úrokům asi 2 krát, ale reálně se od původní hodnoty snížila asi 6 krát. Takže nás banky a stát odrbaly zhruba o 90% našich vkladů a my tu jak debilové řešíme čistě teoretické poučky, zda se měna znehodnocuje tím, že nám banka půjčí peníze.

Více zde

http://www.libinst.cz/komentare.php?id=493

a

http://www.libinst.cz/komentare.php?id=480&highlight=FED

Super

Stavební firma si půjčí peníze od banky na stavbu domu. Dům prodá občanovi a ten si na něj půjčí od banky. Stavební firma peníze od občana vrátí bance i s úroky (ve skutečnosti nevrátí, ale staví za ně další domy). Občan vrací peníze bance i s úroky. Ve výsledku mají všichni všechno na dluh a platí úroky.

Re: Super

rovnováha - v tomhle penězoběhu  dva vydělají a jeden prodělá...

Pro někoho jsou půjčené peníze levné - umožní mu začít vydělávat dříve, čili více. Totéž pokud za půjčené peníze koupím dům v zajímavé lokalitě.

Pokud si půjčím peníze na osobní spotřebu nebo na mizerný papundeklový byt s výhledem do  průmyslové zóny, pak jsou úroky jen malým trestem za blbost.

Jezisi :-)))

Autore, je to tak, ze bezna komercni banka ma neco jako ucet (tedy zjednodusene, ve skutecnosti ma uctu vic), na kterem ma penize jimiz  disponuje - tj. zhruba stejny ucet jako mas ty v bance. Hotovost vzasade nehraje roli - penize ktere banka vyda se odepisou, penize ktere prijme se na prislusny ucet pripisou. Vsechno prochazi ucetnictvim a jakmile ma banka aktiva v zaporne hodnote, prichazi o bankovni licenci, neboli - polozi se.

Vytvaret penize muze pouze narodni (centralni, emisni) banka, a to jeste ne jak ji napadne, pac je vazana povinnosti udrzovat stabilitu meny, tj zohlednovat  inflaci, smenny kurz, atd.

Re: Jezisi :-)))

tak jsem si to predstavoval ale ty jsi to vysvetlil mnohem hezceji

jak cely system funguje...

jinak jak cely system funguje a kde a jak to cele vzniklo  (anglicky kral potreboval prachy na valku, do te doby bylo pujcovani na urok trestano), je pekne popsano v tomhle dokumentu: http://video.google.com/videoplay?docid=-9050474362583451279&q=&hl=en

Je to anglicky, ale dobre a srozumitelne zpracovane. Rozhodne stoji za zkouknuti.