Jak vypátrat nevěrnou manželku ... a jak po sobě zametat stopy

Své ženě důvěřuji a doufám, že kdyby si s někým něco začala, tak mi to přijde říct. Týká se mě to a měl bych to vědět, abych se také mohl rozhodnout.

Slídit po tom, jestli někoho má, je pod mojí úroveň. Když to budu chtít vědět, zeptám se jí a zaposlouchám se do jejího hlasu. Uslyším, jestli mluví pravdu. A když budu na pochybách, zeptám se, jestli by mi řekla, kdyby někoho měla. A znovu se zaposlouchám, jestli mluví plynule a přirozeně anebo jestli mi tam něco nesedí.

Vypátrat, s kým váš partner komunikuje a o co se zajímá, je v dnešní době až dětsky snadné. Většina komunikace se totiž děje elektronicky. Přes internet a mobilní telefony. Manželka není velký znalec počítačů a neumí po sobě zametat stopy. Neví, anebo možná ví, abych ji nepodceňoval, že …

• Když něco vyhodí do odpadkového koše na ploše, tak to v tom koši zůstane, dokud se ten koš nevysype (a i potom se to dá obnovit).
• V prohlížeči se uchovává historie navštívených stránek včetně toho, co hledal člověk ve vyhledávačích (Google, Seznam)
• Smazané e-maily se přesunou do složky Odstraněná pošta a tam čekají na definitivní smazání.
• Skype má svoji historii chatu, kde je vidět, co komu psala.
• Na počítači může být nainstalovaný keyloger, který zapisuje vše, co napsala na klávesnici, tedy i přihlašovací údaje do různých sociálních sítí a k tajným e-mailovým schránkám.
• V mobilním telefonu je historie hovorů a tam se dá vypátrat, komu a kdy volala.
• V mobilním telefonu (některém) jsou uchované odeslané SMS zprávičky.
• Ve výpisu od mobilního operátora vidím, na které číslo volala a komu posílala SMSky včetně času a provolaných minut. Stačí se zaměřit na tajné noční hovory a SMSky.

Zamést po sobě stopy na všech frontách je pracné a riziko odhalení vysoké, pokud ten druhý ví, kam se podívat, a pokud ten první nemá zvláštní mobil a zvláštní počítač pro svého milence.

Tento článek není návodem, jak zatajit svojí nevěru anebo jak špehovat partnera. Je zamyšlením nad tím, kolik stop po sobě zanecháváme. Většinu výše uvedeného a mnoho dalšího (poloha našeho mobilního telefonu, nahrávky hovorů, nákupy pomocí platební karty) může mít k dispozici policie a tajné služby. Vědí toho o nás daleko víc, než si myslíme. Vědí, s kým komunikujeme a o čem. Neznají naše myšlenky a pocity.

A co se nevěry týká, na rozdíl od toho známého sexuologa si myslím, že „nezatloukat, nezatloukat, nezatloukat.“ Zatajovat nevěru, je to nejhorší, co může člověk udělat. Lepší je, rozhodnout se, s kým chci být a nedělat bolest tomu, s kým být nechci. Zatajování je dělání bolesti. Bolesti z toho, že jsme tomu druhému lhali. Je to ztráta času toho druhého. Času, který si mezitím mohl zařídit podle sebe. Pro nás jsou to výčitky svědomí. Lepší je řešit, proč s tím prvním už nechci být, než si hledat druhého.

Doporučené čtení …
Čipování a boj proti terorizmu trochu (úplně) jinak