Toto je jeden díl ze seriálu, jak přežít, neboli jak se vrátit o sto nebo o tisíc let dozadu a postarat se sám o sebe. Dnes budeme vařit mýdlo. K čemu je dobré mýdlo? Abychom byli čistí, pěkně voněli a cítili se dobře. Že bojujeme o přežití, to neznamená, že se budeme zanedbávat. Tělesná čistota a pořádek rozvíjí intuici člověka. Duše má ráda čistotu a pořádek a v nečistotě a nepořádku se trápí.
Nejprve něco pro zasmání. Několik návodů z internetu, jak vyrobit mýdlo. Až si budete číst tyto návody zahrabaní někde v lese, určitě se dobře pobavíte.
Jak vyrobit mýdlo I.
„Vlastnoručně vyrobit mýdlo je snadné. Mýdlovou hmotu rozpustíte ve vodní lázni, přidáte pár kapek barviva, vonnou esenci a po důkladném promíchání nalijete hmotu do formy. Nechte úplně vychladnout a ztuhnout, vyklepněte z formy a vaše mýdlo je na světě.“
Takže šupito do drogérie pro mýdlovou hmotu.
Jak vyrobit mýdlo II.
Budete potřebovat
„250g sádla
34g hydroxidu sodného (NaOH)
80g vody
35g včelího vosku
18g medu“
Až seženete hydroxid sodný, můžeme pokračovat dál.
Ještě jeden návod
Mýdlo ze zvířecího tuku a popelu
„Získejte sádlo ze zvířecího tuku pokrájením tučných částí na malé kousky a vařením v hrnci. Přidejte do hrnce dostatek vody, aby se tuk při vaření nelepil k nádobě. Tuk vařte pomalu a často míchejte. Po vyškvaření tuku, vylijte sádlo do nádoby, aby ztuhnulo. Cestou k získání louhu (louh draselný, hydroxid draselný neboli draslo) je lít kal (směs popelu ze dřeva a vody) přes filtrační látku.
V kuchyňské nádobě smíchejte dva díly tuku a jeden díl drasla. Dejte tuto směs na oheň a vařte, dokud nezhoustne.“ Zdroj: www.survivor.cz
To už vypadá dobře, jdeme na to …
Budeme potřebovat hrnec (pánev, kastrol, rendlík, plechovku, kýbl, lavor nebo nějakou jinou nádobu, ve které jde vařit), nůž, kus hadru na filtrování a ještě nějaké nádoby, třeba sklenice od zavařeniny. A také věci na rozdělání ohně a dřevo a případně i kamna.
Laskavý čtenář doufám pochopí, že jsem nešel lovit tučné veverky a sbírat obézní hlemýždě, ale koupil jsem 1/4 kilogramu syrového sádla za 18 korun. Zatopil jsem v kamnech, aby to bylo podobné podmínkám přežití.
Špek jsem nakrájel, dal do pánvičky a dal smažit na kamna. Nevím, jestli by nebylo lepší tuk získat vařením jako v návodu, ani mne to nenapadlo. Z popelníku kamen jsem vyhrabal cca půl litru popela a ve sklenici smíchal s vodou a řádně protřepal. Kusem drátu jsem ke druhé sklenici přivázal filtr z hadru a na filtr postupně lil popel s vodou. Tím jsem vyrobil potřebné draslo. Nevím, jakou to má koncentraci, ale na jazyku to opravu chutná „kysele“, tedy zásaditě, protože to není kyselina, ale zásada.
Vyškvařené sádlo jsem slil do jiné sklenice, která praskla, ale držela po hromadě, pozor na to a pak opět přelil na pánvičku. Škvarky jsme snědli s dětmi a zbytek dali ptáčkům. Do sádla na pánvičce jsem nalil draslo a postavil to na kamna. Zprvu se to vesele vařilo, klokotalo a bublalo a po cca půl hodince to bublat přestalo. V pánvi byla hnědozelená sraženina a nějaká průhledná tekutina. Sraženinu jsem shrábnul na jednu stranu a pánev naklonil a nechat stát.
Ta průhledná tekutina se ukázala být sádlem, které ztuhlo a ta hnědozelená sraženina by mohlo být … nebudu předčasně jásat. Jak na to tak koukám, draslo, které jsem použil, bylo málo koncentrované, nebo ho bylo málo a jestli ta hnědozelená hmota je opravdu mýdlo, tak se ho vyrobilo velice málo. Budu potřebovat víc drasla.
Následujícího den jsem přefiltroval cca půl litru drasla (5 krát víc než napoprvé) a vařil …
Pořád to bylo samé sádlo …
A následující den jsem zase přefiltroval cca půl litru drasla a vařil a vařil …
Té hnědozelené hmoty už byla asi tak polovina pánvičky, věřím, že bych takhle mohl pokračovat dál, ale nadšený jsem nebyl. V tom návodu psali „dva díly tuku a jeden díl drasla“ a já jsem dal drasla deset dílů a pořád je to málo. Něco není v pořádku. Ale nějakou hmotu, kterou by se člověk mohl napatlat a umýt, jsem vyrobil. Nechutná jako mýdlo, ale jako louh.
Zagoogloval jsem a dočetl se také něco o vápnu a že mýdlo se má vysrážet solí. Tak jsem přidal trošku vápna, další draslo a vařil dál.
Teď už chápu to, co jsem četl na internetu, že mýdlo se vařilo celý den. Výsledkem vaření bylo zelené bahno.
Bahno jsem dal do hrnce s vodou a se solí a vařil a doléval vodu a vařil. Sraženinu, která vznikla v hrnci, jsem přefiltroval přes hadr, vymačkal, uhňácal z toho koule a nechal uschnout.
Ty koule váží dohromady cca 200g (z 250g sádla) a chutnají jako louh se solí. Trošku to mydlí. Pocity mám smíšené, někde jsem udělal chybu asi málo vody a málo hodin vaření, to vápno a sůl jsem tam zamontoval jenom ze zvědavosti, těžko ho budu shánět v podmínkách přežití.
Mýdlo je malý zázrak.
Jsem rád, že nemusím vařit mýdlo, ale můžu si ho koupit za 10 korun.
Věřím tomu, že kdyby si každý člověk zkusil uvařit mýdlo a umýt se jím, tak by si najednou začal vážit nejen takové neobyčejné věci jako je mýdlo ale i dalších věcí. Díky tomu by lidstvo udělalo větší duchovní pokrok než díky hromadě kázání a kupě modliteb.
A na závěr malá lahůdka:
Návod na výrobu mýdla podle receptu starých mydlářských mistrů
„Na dlažbě musíme udělat „hrob“, to je navršený prosetý popel na krajích udusaný, uprostřed vyhloubit důlek a nalít do něj vodu. Pak přidat pálené vápno a za stálého míchání hasit. To celé dáte do kádě vylouhovat. Tak získáte louh a ten vypustíte do menší kádě. Louhem měníte lůj v mýdlo. Směs nalejete do velkých nádob a vaříte 6-8 hodin. Po vylití na kámen se utvoří želatinová hmota. Znovu ji dáte do kádě a rosolujete přidáním kuchyňské soli. Přidáváte také louh. Po vyhasnutí ohně přecedíte přes hrubé plátno do jiné kádě. Louh se oddělí od mýdla, to seberete a dáte opět vařit 5 hodin s louhem, potom se vám už mýdlo nebude lepit, vyloupne se a nevypouští vodu. Nakonec mýdlo zformujete a rozřežete drátem.“
Zdroj: www.muzeum.svitavy.cz
A ještě typ pro pravěké hospodyňky, mastné kastroly můžete mýt popelem, určitě už víte proč. Protože z popelu se vylouhuje louh a ten s mastnotou reaguje na něco jako mýdlo. Asi by to chtělo vodu s popelem v tom mastném kastrolu trochu povařit.
