- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jméno je jen označení. Pokud je jakž takž libozvučené, není důvod nad ním dumat. Co se -ová týče, je to problém pro šílené krávy. Nezáleží na jistorických důvodech, ale dnes to je vynikající pomůcka na rozlišení pohlaví. Nedávno jsem rozesílal po Anglii pár desítek emailů a nebyl jsem si vždy úplně jist zda jsem zvolil správné oslovení
Nebo když mají manželovo i dívčí příjmení.
Viz Cimrmanův Záskok
Já jsem jednou přenášel přes močál Musilovou-Vébrovou… Znáte Musilovou-Vébrovou? Ona je jak dvě: Musilová, Vébrová!
takovej jemnej a citlivej
Pra se Ruzenka maminky: "Mami, proc se jmenuju Ruzenka?" "No to proto, ze kdyz jsi byla mala, spadla ti do kocarku ruzicka."
Pak prijde Narciska a pta se na to same, maminka odpovi, ze ji do kocarku spadl narcis.
Nakonec prijde nejmensi Cihelka, a pta se "ueeh ggg blbl ffff?!"
nad čím nikdo nepřemýšlí, co je tradicí, zvykem. A nikdo to už ani nevnímá. Náklady pro všechny zůčastněné jsou rovny nule.
P.S. Znám dokonce případ, kdy si muž vzal jméno své manželky. A všechno v normě.
Jenom mi není jasné, co nefungovalo při vašem početí. Že by ta tradice? Příznejte se, vy jste ze zkumavky, že tak vše problematizujete.