„Ptá se indiánský synek maminky:
Maminko, proč se jmenuješ Svítící Měsíc?
Protože když mne rodiče počali, tak svítil měsíc.
A proč se tatínek jmenuje Rudé Slunce?
Když rodiče počali jeho, tak bylo slunce rudé. A proč se ptáš, Prasklá Gumo?“
A teď už vážně …
Paní blogerka Zuzana exHejná se navrátila ke svému dívčímu jménu Viktoriová. Pravděpodobně tím chtěla dát najevo, že se svým bývalým manželem nechce mít nic společného. Chápu to a schvaluji.
A kladu si otázku. Proč si ženy komplikují život tím, že přijímají mužovo příjmení? Někdy bych to pochopil, třeba když má někdo nějaké ne příliš hezké příjmení, například slečna Hnusná si vezme pana Krásného a jmenuje se Krásná. Jenže jsou i případy, kdy si slečna Veselá vezme pana Hrozného nebo pana Vraždu. Kam ta holka dala u oltáře rozum? Ona snad byla zamilovaná.
Moje maminka se za svobodna jmenovala Jungmannová. Jung-man, mladý muž, hezké jméno (pro chlapce) a provdala se za pána se jménem Paroulek. Nic proti mým předkům a zadkům z otcovy strany, ale přeložit se to dát jako polekaný muž (lekl se páry), leklý muž nebo rovnou mrtvý muž.
Když k tomu přičtu, že pan Jiří Paroubek má podobné jméno, tak tohle jméno není žádná výhra. Lidé si to pletou a já se musím krotit, abych jim nedal do čenichu.
Další otázka, kterou si kladu je, proč si ženy přidávají k manželovu příjmení to -ová. Vysvětluji si to tak, že se dobrovolně odevzdávají do otroctví. Paní Nováková tím dává najevo, že je vlastně Novák-ova otrokyně. Jeho přívěšek, nikoliv samostatná bytost.
Chci říct asi toto: Slečny, neopouštějte svá hezká jména. Co když se za pár let rozvedete? A neupadejte do otroctví tím -ová. Buďte sami sebou.
Abych přišel také s něčím plodným, navrhuji, aby si manželé vybírali společné jméno a aby to jméno vyjadřovalo jejich poslání nebo cíl. Například, pokud by chtěli být šťastní, tak by se jmenovali Šťastný + Šťastná. A pokud by jejich manželství skončilo, tak by skončilo i jejich právo nosit toto jméno.
A co vy? Jaké pocity máte ze svého jména? Jaké jméno byste si vybrali?
