Volební model Medianu v měsíci únoru

Agentura pro výzkum veřejného mínění Median sbírala data k provedení průzkumu volebních preferencí politických stran po celý únor až do 2. 3.

Oproti lednu nedošlo v únoru v preferencích k žádnému velkému zvratu. V zásadě došlo jen k jedné větší meziměsíční změně  v preferencích. A tímto posunem  jsou preference ČSSD, které se meziměsíčně snížily ze 7% na 4,5%.

Vedení pelotonu si zachovává hnutí ANO s 26,5% volebních preferencí. je to stejné číslo, jakého hnutí ANO dosahovalo již v lednu. Ale je to vlastně o 10 – 15% z celé posuzované základny   (resp. o 3 – 4%) méně, než kolika procent dosahovalo hnutí ANO běžně v minulém roce (kolem 30 a přes 30 %).

Hnutí ANO dýchá na záda předvolební koalice Pirátů a STAN, která dosahuje volebních preferencí, stejně jako v lednu, na úrovni 25%.

Za touto liberální předvolební koalicí se umisťuje konzervativní koalice pod názvem SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 18,5% volebních preferencí. Zdá se, že potenciál českých pravostředových stran je již vyčerpán někde na 40 až 43% hlasů.

Za předvolební koalicí SPOLU se propracovalo SPD s 10% volebních preferencí.

Za SPD jsou komunisté, kteří oproti předchozímu měsíci, obdobně jako Okamurovci, posílili o 1%. Pokud by se v únoru konaly volby, tak by podle Medianu komunisté získali 8%.

Současná pozice ČSSD je naopak horší nežli v předchozím měsíci. Volební preference se snížily u této strany z lednových 7% na únorová 4,5%. 

Co je toho příčinou? Volič nemá rád rozhádané strany. A pokus Petříčka, Netolického, Šmardy a Pokorného (a v pozadí Sobotky) o totální reorientaci strany ze spolupráce ve vládě s hnutím ANO na totálně jiný kurz, přináší své trpké plody. Jsem přesvědčen, že pokud na dubnovém sjezdu vyhraje tato skupina stranických loserů, kteří postupně v průběhu posledních deseti let prohráli téměř všechno, co se ve volbách prohrát dalo, a zejména pak sociální demokracii z pozice někdejší nejsilnější politické strany v zemi, zavlekli do politického komparsu, ČSSD bude s volebním výsledkem v podzimních volbách někde na 3 maximálně 4% hlasů. Jsou to prostě likvidátoři stranické pozice. Pokus o úplnou reorientaci strany je však jedna věc. Ti respondenti, kteří dosud v průzkumech volebních preferencí odpovídali, že by volili sociální demokracii, a ČSSD v průzkumech (až na tendenční Kantar.CZ) dostávala vesměs mezi 6 – 7% preferencí, tak jim nevadila spolupráce s hnutím ANO. U řady těchto potenciálních voličů ČSSD, a já myslím, že u většiny, prostě spolupráce s Babišem tolik nevadí.

Kromě toho, útoky na Hamáčka a Maláčovou, které předvedl např. bývalý neúspěšný ministr zdravotnictví Němeček, který se ze své pozice nechal hloupě vyšachovat Babišem z vlády, jsou zcela rozbíječského typu a vážným způsobem narušují obraz strany u zbývajících voličů. Tento podpásový útok Němečka na lídry strany je vlastně součástí snahy o totální reorientaci politiky sociální demokracie. Na to je sice připravena Pocheova a Pokorného skupina, ale nikoliv voliči sociální demokracie. Bohužel, potenciální pučisté v ČSSD nikdy neslynuli politickou chytrostí. V zásadě vždy vydávali svá přání za realitu. Shodnu se s nimi jen v tom, že Babiš není ani pro mě v zásadě salonfähig. Ale opakuji, voličům ČSSD tolik nevadí.

Být voličem sociální demokracie (a zatím jím jsem), myslím toho běžného voliče sociální demokracie, který není ani rusofóbní ani sinofóbní, tak jej musí děsit myšlenka, že stranu převezme Petříček s představou o světě v podstatě z dílny TOP 09. Prostě ti chlapci (a možná i hezká děvčata) z Pocheho skupiny jsou úplně mimo, pokud jde o cílení na voličský elektorát.

Jediné, co straně zbývá, určitě není politický outsourcing, který před krajskými volbami předvedl hejtman Netolický, když propůjčil klíčová místa na kandidátce ČSSD svým politickým přátelům-nestraníkům, kteří nevědí  o politice sociální demokracie nic. Troufnu si tvrdit, že pokud by Netolický nebyl hejtmanem, jím outsourcovaní politici – nestraníci – by si již našli  jiný politický domov. Jako hejtman a klíčová figura pravicové koalice v Pardubickém kraji, je ovšem může určitým způsobem uspokojit. To, co je použitelné na krajské nebo komunální úrovni, není ale použitelné na úrovni centrální. Členové příštího poslaneckého klubu ČSSD by měli sdílet velmi podobné ideové a politické hodnoty.

Jedinou politickou hodnotou, kterou dnes na centrální úrovni ČSSD má, jsou Hamáček a Maláčová, politici s vysokou osobní popularitou. Na nich je potřeba stavět. Romantické představy pučistů typu Pocheho a spol. o převzetí strany a úzké spolupráci s českou pravicí jsou z dílny humoristy Jaroslava Haška. Ať se podívají, kam to se svou politikou dlouhodobé spolupráce s pravicí, od níž se nedokázali v Praze odlišit, přivedli a kam zavlekli pražskou organizaci ČSSD. Ta se dlouhodobě potácí mezi 1 – 2% volebních preferencí.

Jan Hamáček by měl nyní začít velmi rozhodně vystupovat:

1)   Uvnitř strany strany a zejména na veřejnosti 

Má k dispozici a může kdykoliv zveřejnit Protikrizový plán strany, a koncept střednědobého programu, tedy volebního programu strany pro sněmovní volby. A začít o něm diskutovat s veřejností. Může kdykoliv na základě zpracovaných podkladů vyhlásit plán obnovy, modernizace ČSSD, a toto podle vzoru, který byl uplatněn v letech 2007 – 2008.

2)   Politický úspěch obou vládních koaličních stran bude závislý na dalším průběhu pandemie. Další průběh pandemie bude závislý především na tom, jak rychle budou naočkováni čeští občané antikovidovou vakcínou. Pokud selhala v zajištění vakcín EU, respektive Evropská komise, musí se republika postarat sama. J. Hamáček by měl maximálně podpořit úsilí prezidenta republiky o získání ruské a čínské vakcíny tak, aby podle možnosti do konce pololetí, byla kombinací očkování všech možných dostupných vakcín dosažena proočkovanost veškerého dospělého obyvatelstva republiky.

Pravici, a bohužel ani kazimírům v sociální demokracii, ale nejde o to, aby vláda měla se svým vakcinačním programem úspěch. Nepřeceňuji intelektuální schopnosti lídrů české pravice, ale určitě si, alespoň někteří z nich, kteří tu a tam čtou britský tisk, povšimli, že během posledních šest týdnů došlo k totálnímu zvratu volebních preferencí ve Velké Británii ve prospěch vládní konzervativní strany. Důvod je jediný: Úspěch vakcinačního plánu britské vlády. Ještě počátkem roku vedli v preferencích s určitým náskokem před konzervativci labouristé, v posledním zveřejněném průzkumu před pár dny vedou konzervativci v poměru 43% ku 36%. Tedy toryové vedou v preferencích v Británii o 7% (!) a nůžky mezi nimi a labouristy se stále rozevírají v jejich prospěch.

Takže nic není u nás ztraceno ani pro současné vládní strany, ale Hamáček musí vyhrát bitvu o sociální demokracii s „ohonem“ Sobotky. Musí zabránit totální reorientaci strany, což by vedlo k jejímu naprostému pádu do politické nicoty.

Jiří Paroubek