Vajíčka opět na scéně

Když jsem si přečetl včerejší  vyjádření lídrů pravicové TOP 09 při zahájení volební kampaně této strany, která v řadě průzkumů veřejného mínění z poslední doby propadá pod úroveň 5% volebních preferencí, byl jsem zděšen.

TOP 09 burcuje proti „rudým voličům“. Vlastně jediné podstatné téma, které česká pravice má je v současné době A.Babiš. A tak trochu i Miloš Zeman. Při nedávném výročí 21. srpna byl Andrej Babiš,  a také předseda sněmovny z hnutí ANO Vondráček, vypískán davem asi dvou seti křiklounů u budovy Českého rozhlasu, kde probíhaly projevy představitelů státu a dalších osobností. Prezident Zeman se vcelku prozíravě na tuto akci nedostavil.

 Asi nejsem sám, komu vadí podobné křiklounství. Nejsem a ani nikdy nebudu voličem Andreje Babiše, ale křiklounství do veřejného prostoru prostě nepatří.

A ještě méně do něj patří vajíčka. Jak se zdá, tak podobné hecování lidí, jaké volila na zahájení své volební kampaně TOP 09, může mít na slabé mozky velice negativní vliv. TOP 09 ovšem jen vychází vstříc mainstreamovým nebabišovským médiím, které při psaní o Babišovi přecházejí často až do nenávisti. 

A tak se objevilo po čase logicky první vajíčko. Tento projev násilí, je ovšem potřeba odsoudit a potírat. Mám s tím jisté zkušenosti a vím, že to nic dobrého nepřinese. V první řadě by to měli ovšem  odsoudit lídři pravice. Ti by přeci měli bojovat proti A. Babišovi ideově a věcnými argumenty a neschovávat se za dav, který je schopen přecházet až do individuálního teroru. I policie by měla celou věc vyšetřit, protože koneckonců Andrej Babiš je jedním z nejvyšších ústavních činitelů a útok na něj je útokem na vrcholného představitele státu. 

A jak by to mohlo pokračovat dál, pokud se vajíčkové útoky nezarazí již v zárodku? Také stoupenci hnutí ANO mohou chodit na mítinky svých politických soupeřů a tu a tam hodit nějaké vajíčko. Pak je jen otázka, kdy a z které strany přiletí první kámen a kdy a komu poteče první krev. To jistě není v zájmu české demokracie. A lídři pravice by měli také  zvážit své výrazové prostředky. Znamená to nestrašit možnostmi vzniku autokratického režimu v naší zemi, anebo „rudými voliči“.

Jiří Paroubek