Světové finanční trhy se zatím uklidnily…

Tedy zatím (na den). Donald Trump pragmaticky mění stanovisko, zřejmě mj. v důsledku rychlého pádu burzovních titulů prakticky ve všech částech světa.

Lidé v jeho bezprostředním okolí, zj. lidé, kteří mají zkušenosti ze světa vysokých financí, si uvědomili riziko, které vyvolalo oznámení amerického prezidenta o zavedení vysokých celních sazeb vlastně téměř vůči všem obchodním partnerům USA. A nejvyšší cla by samozřejmě šla na největší exportéry zboží do Spojených států. Z toho všeho zůstala v hledáčku amerického prezidenta po otočce o 180 stupňů jenom Čína. Se 124 % celních sazeb. Čína již mezitím uvalila na dovoz amerického zboží do Číny odvetou celní sazbu ve výši 84 %. Toto vzájemné zatížení celními poplatky, tedy jakousi daní z dováženého zboží, de facto znemožňuje obchod mezi těmito dvěma zeměmi. Ceny výrobků na čínském, respektive zj. na americkém trhu, jsou po započtení celní sazby prakticky nekonkurenceschopné. Bude zajímavé vidět, jak se Spojené státy vyrovnají s tím, že přestanou dovážet např. levnou čínskou elektroniku. A mnoho a mnoho dalších položek. U naprosté většiny zemí D. Trump a jeho tým uplatňují zatím pouze desetiprocentní dodatečnou celní sazbu. Těch důvodů proč se tak stalo je několik. Pokusím se je seřadit:

· Je technicky mimořádně složité a organizačně téměř nemožné zajistit výběr diferencovaných cel ve velmi rozdílné výši prakticky ze zemí celého světa během pár dnů. I při vynikajícím vybavení nejmodernějšími IT technologiemi, by to Američané nemuseli zvládnout vůbec. Byla by to blamáž.

· Mnohem vážnějším důvodem je ovšem rychlý propad akciových trhů a trhů s dluhopisy, včetně amerických vládních dluhopisů, a to nejen na burze v New Yorku, ale všude. V Evropě, Asii a Americe. Obavám se, že krátkodobý silný pokles cen akcií na americké burze přinutil v nastalé panice velkou část malých a středně velkých investorů k prodejům cenných papírů. Ti, kdo nevydrželi s nervy a obávali se dalšího zhoršení situace, tedy dalšího pádu cen akcií, prodávali a prodělali. A velcí finanční žraloci s dostatkem kapitálu, a to jsou zj. velké investiční fondy, jistě s chutí nakupovaly levnější akcie, protože mohly očekávat jejich opětovný nárůst. Ve Spojených státech se nyní řeší to, že určitá skupina investorů mohla dostat privilegované inside informace z okolí amerického prezidenta. Osobně si myslím, že celá akce byla spíše improvizovaná. Americký prezident prostě pod tlakem událostí změnil názor na zavedení cel zj. proto, že by to mohlo poškodit jeho politické vyhlídky do budoucna prosazovat jakékoliv reformy.

· A také ekonomicky a politicky si Spojené státy vzaly velké sousto. Proti jejich záměrům se postavili unisono jak jejich přátelé, tak jejich rivalové.

· Pokud jde o Čínu, podle všeho si Američané vzali příliš velké sousto. Číňané byli zjevně na krok americké vlády, jímž došlo ke zvýšení cel, připraveni a byli ochotni jít do střetu. Čína sice vyváží do Spojených států obrovské množství zboží v řádech set miliard dolarů a vzájemný obchod dosahuje objemu téměř 700 miliard dolarů za rok, ale obchod Číny se Spojenými státy činil v loňském roce jen 13 % celkového zahraničního obchodu Číny. Je zřejmé, že nastalá situace, obchodní válka zahájená proti Číně Spojenými státy, je sice pro Čínu velmi nepříjemná a povede k velkým hospodářským ztrátám, ale objektivně vzato, čínská ekonomika se dnes efektivitou a progresí, zj. v technologicky nejpokročilejších oborech minimálně vyrovná ekonomice Spojených států. Prostě zpravodajské informace, které obdržel tým Donalda Trumpa před svým rozhodnutím zahájit obchodní válku s Čínou, nebyly zrovna nejkvalitnější. Kromě toho, Čína má dnes klientelu v řádech desítek států, se kterými úzce spolupracuje v investičním projektu Pás a stezka, do kterého za 10 let investovala více než jeden bilion dolarů. Čína pod tlakem událostí bude dále diverzifikovat svůj obchod, a to zj. s využitím vazeb na země volného sdružení BRICS.

· Američané by neměli zapomínat na to – a tady bych viděl na místě upozornění amerických zpravodajských služeb - , že Čína má k dispozici mnohé suroviny, zj. pak vzácné zeminy, bez nichž není možné si představit rozvoj nejprogresivnějších technologií. A to ani zbraňových.

Ať tak nebo onak, mají Spojené státy stále na krku válku na Ukrajině. I když se statečně tváří, že se jich celá věc již netýká, tak či onak se jich stále týká. Prezident Zelenskyj je neúnavný ve svých požadavcích na dodávky amerických zbraní. Nyní se dožaduje dodávek za desítky miliard dolarů. A zaplatit chce, jak jinak, virtuálními financemi. Tedy nejspíš budoucími výnosy ze smlouvy, kterou uzavřou USA a Ukrajina pro společnou těžbu nerostů a dalších zdrojů na Ukrajině. Je ovšem otázka, jestli na takovéto fiktivní platby bude D. Trump slyšet.

Prostě, svět dostal od amerického prezidenta na 3 měsíce odklad, pokud jde o zvýšení cel. A mezi tím se bude jednat, smlouvat, handlovat, což dále znejistí nyní na chvíli uklidněné světové finanční trhy.