Slivovice, rum, kontušovka, čert a vanilková…

Myslím, že to jsou ty hlavní inspirativní zdroje včerejšího incidentu v poslanecké sněmovně. Ten svým naprosto nepřístojným chováním vyprovokoval poslanec Volný, zvolený za SPD a nyní vedený jako nezařazený.

Včerejší schůze poslanecké sněmovny se zabývala zejména otázkou prodloužení nouzového stavu. Přiznám se, že jsem tentokrát ani neměl chuť se dívat na eskapády opozičních poslanců, kteří rozvíjejí víceméně stále to samé. Vláda prý zaspala nebo nedospala. Nikdo nic neví a trvá chaotická situace. Neustálé výhrady opozice k jakémukoliv konstruktivnímu kroku vlády,  v situaci stále nezkrocené pandemie, jsou už trapné. Tím ale neříkám, že snad vláda nedělá chyby.

Rigidní verbální opozice je  ale lepší nežli fyzické násilí, které vnesl včera večer do sněmovny poslanec Volný. Nejprve napadal ve svém projevu místopředsedu sněmovny Hanzela, politickou stranu, za kterou byl Hanzel zvolen. A vlastně by se dalo říci, že zásadně a vůbec nemluvil k věci. Tedy k prodloužení nouzového stavu. Místopředseda sněmovny postupoval zcela správně. Vyzval nejprve Volného, nacházejícího se v amokálním stavu, aby se držel věci. To ovšem Volný nebyl schopen anebo ochoten udělat. A tak místopředseda sněmovny konal svou povinnost a vypnutím mikrofonu přerušil trapné blábolení, kterým Volný včera potřísnil parlamentní tribunu. Poté se  poslanec Volný zřejmě rozhodl vzít řízení sněmovny do vlastních rukou. Kolem předsednického pultíku tak v krátku vznikla poněkud nepřehledná situace,  v níž tekly emoce proudem.. Hanzel bránil mikrofony a zabraňoval svému vystrkání z řečniště pro předsedajícího. Na pomoc mu naštěstí promptně přišli dva poslanci ze sociální demokracie, kteří zřejmě zabránili tomu nejhoršímu. Už to totiž vypadalo na další pražskou defenestraci.

Je otázka, co způsobilo Volného výkon, ve kterém předvedl etudu, kterou zatím česká sněmovna za téměř třicet let existence samostatné České republiky nezaznamenala. 

Na slabé mozky se ve sdělovacích prostředcích a také třeba prostřednictvím krvavých filmů a seriálů, hrne tolik informací o násilí, že to v některých osobách nutně vyvolává potřebu projevovat se násilně.

Protože je mou původní profesí obor restauračního stravování, který jsem vystudoval na VŠE. Dlouhá léta jsem se před revolucí v tomto oboru pohyboval, působil jsem sice jako podnikový ekonom, ale to neznamená, že jsem neznal provoz.

Prostředí levných a přívětivých parlamentních restaurací, vybavených alkoholem co hrdlo ráčí za okasní ceny, dávalo vždy v minulosti příležitost poslancům, kteří k tomu více nebo méně mají sklony, být již v pozdních odpoledních nebo večerních hodinách pod vlivem. Dnes je možné se po libosti napájet z vlastních zásob v poslaneckých kancelářích. 

 Bylo by zajímavé vědět, zda ochranná služba sněmovny, která vyvedla Volného a jeho věrného spolubojovníka,  rovněž významného aktivistů strany patriotu proti rouškám, Bojka, od předsednického pultíku sněmovny, udělala testy oběma pánům. Tedy, zda respektive kolik asi zkonzumovali při své těžké včerejší službě ve sněmovně alkoholu. Ale proto, že jsem v oboru zkušený člověk, byť v současné době v rámci životosprávy, kterou již několik let velmi tvrdě dodržuji, alkohol prakticky nepiji (pivo a tvrdý alkohol vůbec ne), dovolím si tvrdit, že pánové nezařazení poslanci, byli poněkud mimo právě v důsledku nemírné konzumace alkoholu. Pokud to tak není, tak se jim rád omlouvám. Ale pokud sněmovní stráž testy na alkohol u obou poslanců neprovedla, vidím to jako vážnou chybu.

Čekat od poslance Volného, že by se snad po této kontinentální ostudě, kterou svým jednáním vyvolal, vzdal  poslaneckého mandátu, určitě nelze. Je to z morálního hlediska naprostý hroch, který vlastně ani netuší, co svým jednáním způsobil. Jakou újmu na prestiži českého parlamentu a republiky jeho chování znamená.

V posledních letech jsem viděl rvačky v parlamentech např. na Ukrajině, na Tchaj-wanu či v Hongkongu. To byly skutečné pranice hromadné povahy. Nicméně svět si nenechá tuto pikanterii, kterou mu nabídli dva nezařazení čeští poslanečtí klauni, ujít. Kromě toho, že teď patříme k zemím s nejhorším vývojem incidence (nakažených) na světě, o čemž s láskou píší některá média zejména sousedním Německu, máme ještě parlament, kde se to pere. Úžasné. Co všechno ještě dokážeme?

Jiří Paroubek