Skončí Blatný s Petříčkem, jak požaduje prezident?

Prezident Zeman poskytl Parlamentním listům otevřený rozhovor, ve kterém vyzval ministra zdravotnictví Blatného, k odchodu z funkce.

Přiznám se, že dlouhé měsíce jsem přehlížel a do značné míry i toleroval argumentační, rétorické i jiné nedostatky současného ministra zdravotnictví, Blatného. To, že to není tak úplně člověk na svém místě,  jsem pochopil zejména v okamžiku, kdy před pár týdny pan ministr sdělil české veřejnosti, že opatření vlády proti covidu-19 nezabírají a vlastně naznačil, že je bezradný. To prostě ministr udělat nikdy nesmí. Nemusí se k problému, se kterým si neví rady vyjádřit hned, ale musí říci, kdy se k němu vyjádří a kdy předloží konstruktivní řešení. Přitom, kdo chtěl, tak musel pochopit, že poté, jak se postupně zvyšoval podíl nakažených koronavirem, resp. tzv. britskou mutací.To ve svých důsledcích znamená větší zahlcení nemocnic a celého zdravotního systému. A to včetně růstu počtu těžce nemocných. Pan ministr je nesporně velmi inteligentní muž a skvělý odborník, ale bohužel s malými manažerskými zkušenostmi. A už vůbec nemá zkušenosti v oblasti politického marketingu. A to je jeho velký problém.

Naše země se dostala v těchto dnech do možná nejsložitější situace ve své novodobé historii, rozhodně pak za posledních více než 75 let od konce II. světové války. Každý den umírají desítky lidí a nedokáže jim pomoci ani robustní zdravotnický systém, skvělí lékaři a obětavý zdravotnický personál.

Každý je determinován prostředím, ze kterého vyšel. A ani pan ministr  neodstřihl velmi pravděpodobně ve své funkci své vztahy k velkým světovým farmaceutickým firmám. Těm se podařilo, i díky velké neobratnosti Evropské komise (EK) a zejména jejích právníků, dosáhnout nevyvážených smluvních vztahů, pokud jde o dodávky proticovidových vakcín do zemí EU. Neobratností EK se podařilo několika západním farmaceutickým firmám vytvořit situaci, že si vlastně zmonopolizovaly trh zemí EU, tedy trh se 450 miliony obyvatel.

Kromě toho naši spojenci, Spojené státy a Velká Británie, razantně a masivně očkují své občany. V USA bude naočkováno do konce I. čtvrtletí 100 milionů osob a ve Velké Británii to bude zanedlouho 25 milionů osob. Zákon o zachování hmoty platí pochopitelně i pokud jde o vakcíny proti koronaviru. Pokud jich někdo spotřebovává hodně (USA, Velká Británie) při omezených kapacitách výroby farmaceutických firem ze Západu, pak z toho vyplývá, že na země EU zbývá méně vakcín. To je přitom faktor, o kterém se vůbec nemluví. Tato nesolidarita našich anglosaských přátel je zarážející. Tak např. USA chtějí, abychom od nich koupili jejich vojenský šrot (vrtulníky) za 15 miliard Kč. Na to jsme jim dobří, ale vakcíny chtějí sami pro sebe.

Pokud zde není jiná možnost dodávek vakcín ze zemí Západu, je potřeba hledat alternativní řešení. Tím alternativním řešením je jedině nákup ruských a čínských vakcín. Konec konců, ropu a zemní plyn kupujeme také z Ruska a nevypadá to, že by Petr Kolář či další rusofóbové odstavovali svá auta, která jezdí na "ruský benzín“. Jde o to, jít stejnou cestou jako Maďarsko, kde maďarský „SÚKL“ rozhodl o prozatímní autorizaci ruské a čínské vakcíny pro Maďarsko. A maďarský premiér Orbán už se nechal naočkovat čínskou vakcínou.

Domnívám se, a myslím, že na to má pan prezident podobný názor, že výsledek voleb na podzim bude ovlivněn velkou měrou úspěchem, naplněním vakcinačního plánu vlády. Pokud se podaří proočkovat nějaké tři čtvrtiny českých občanů, z největší části ještě do prázdnin, podaří se snížit také počty nově nakažených na koronavirus a zejména počty úmrtí. Sníží se také zátěž celého zdravotnického systému. To je oč tu běží. Pokud to ministr Blatný nechápe, tak by měl ze své funkce odejít a přepustit svou pozici pragmatičtějšímu člověku, který zapomene, alespoň na pár měsíců na vliv velkých farmaceutických firem (říkám to velmi jemně). Myslím, že prezidentův názor, pokud jde o Blatného, je oprávněný a pochopitelný.

Pokud jde o Petříčka, napsal jsem v poslední době už několikrát, že to není člověk na svém místě a že více než dva roky jsem se držel, abych tento svůj názor nesděloval, a to s ohledem na svou loajalitu vůči sociální demokracii, veřejně. Okolí pana Petříčka došlo k názoru, že se pokusí ovládnout prostřednictvím tohoto málo schopného ministra a místopředsedy sociální demokracie, sociální demokracii. Sdílím plně prezidentův názor na Petříčka. Protože jsem v tomto směru napsal už několik článků, nemusím své názory na něj již opakovat. Stejně tak si ovšem myslím, že Petříček jakékoliv přímé či nepřímé výzvy k odchodu z ministerské funkce vůbec nepochopí jako dobře míněné rady. A ve své funkci zůstane až do roztrhání těla. A nedej bože, pokud by se snad stalo, že tato osoba by byla shodou jakýchsi podivných okolností zvolena za předsedu sociální demokracie. Byl by to poslední hřebíček do rakvičky této strany v předvolebním období.

Přeci jen si ale dovolím malinké vyjádření k závěru rozhovoru pana prezidenta. Je to přesně podle známé zásady, kterou M. Zeman často v minulosti využíval: Nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá. Mluvil v rozhovoru o tom, „…že jsem (tedy M. Zeman) sociální demokracii zvednul spolu s dalšími ze 7 na 32%. To zatím v české politice nikdo nedokázal. Nechci se chlubit, ale pouze chci říkat, že jsem živým důkazem, že to jde. Musí se to ale umět“.

Milý Miloši, máš pravdu. Byl to impozantní výkon. Měl jsi na tento grandiózní politický výkon období zhruba od března 1993 do voleb v červnu 1998, tedy pět let.

Já jsem převzal odpovědnost za sociální demokracii, jako tehdejší premiér, v dubnu 2005, kdy tato strana byla na 10% preferencí. Již za třináct měsíců ve volbách do sněmovny v červnu 2006, získala ČSSD pod mým vedením téměř třetinu hlasů (v roce 2006 byl "můj" volební výsledek o 0,01 % příznivější než Milošův). Nevím, co je víc. Je to řekněme politicky srovnatelný výkon. Jen chci, abys příště ve svých vyjádřeních byl co nejpřesnější.

Shoduji se s tebou, že pokud v čele ČSSD bude Petříček, pak se tato strana už neprobojuje při příštích volbách do sněmovny ani do opozice.

Jiří Paroubek