Reakcionářská ejakulace v časopisu REFLEX

Reakcionářský časopis REFLEX všechny politiky či vůbec osoby, které považuje podle svých kritérií za levicové, podrobuje velmi přísným kádrovacím procesům.

Stejně tak ve svém brimboriu jeden z „redaktorů“ REFLEXu, jánevímjaksejmenuje, píše i o mé osobě. Je to skutečný blábol, něco o tom, že mám normalizační slovník. A vlastně tento skvělý pisatel tím uvádí svůj ještě zmatenější text o CzechTeku 2005.

V úvodu sice fantazíruje o tom, kterak jsem měl rozhodnout o zásahu policistů vůči našim milým dětem na louce u Tachova a poté uvádí poněkud zmatený, ale po opakovaném přečtení vcelku akceptovatelný text o tom, kterak i v Británii se bránili akcím typu technoparty. A došlo to prý až do britské Dolní sněmovny....

Problematice CzechTeku 2005 se před pár týdny věnoval poměrně rozsáhlým způsobem Deník MFD, který ovšem dával prostor poněkud jednostranně těm, kteří stáli na druhé straně bojové linie proti policistům. Můj článek, který jsem pak zaslal ke zveřejnění do MFD nebyl zveřejněn po celkem průhledném a nikoliv urážejícím sdělení, že problematika CzechTeku 2005 je již stará vesta.

Pro duševně ejakulující REFLEX to ovšem stará vesta není a proto tento svůj článek, původně určený pro MFD, dávám tímto k dispozici, neboť je v něm uvedeno všechno to, co je podstatné, všechna fakta, která jsou potřebná k objektivnímu pohledu na CzechTek 2005:

Kde končí svoboda jednoho občana a začíná svoboda druhého

Mladá fronta dnes se opakovaně věnuje – tak jako žádné jiné médium v zemi – poněkud omšelé policejní akci CzechTek 2005. Ano, je to 20 let od chvíle, kdy policisté zasáhli proti akci technařů v Mlýnci na Tachovsku. Připomínám, že v některých zemích (např. Švýcarsko) jsou akce typu techna úplně zakázány. Prostě proto, že by mohly hlukem i jinak obtěžovat lidi žijící v zástavbě okolo probíhajícího techna. Zejména rozhovor v MFD s technařem, údajným účastníkem CzechTeku 2005, mne přesvědčil, že tito lidé nejsou schopni dodnes pochopit, z čeho vycházel právní názor policie, který tehdy vedl k policejnímu zásahu.

Tak především si organizátoři CzechTeku 2005 pronajali k pořádání akce pozemek, který byl příliš malý a pojmul tak maximálně několik set účastníků akce. Účastníků techna bylo ovšem minimálně 5 000. Majitelé okolních pozemků však s tím, aby na nich probíhalo techno, nesouhlasili a podali proti vstupu účastníků techna na jejich pozemky trestní oznámení.

Za druhé, a to je věc, o které se příliš nemluví, a sice že příjezdové komunikace, tedy polní cesty, nestačily pojmout účastníky přijíždějící automobily. A ti proto musely desítky automobilů odstavit v blízké obci Mlýnec. Řekněme si otevřeně, že to žádné nadšení obyvatel klidné obce nevzbuzovalo. Naopak.

V této souvislosti si vždy vzpomenu na jednu ze zásad uvedenou v Deklaraci práv člověka a občana, jak ji světu přinesla Velká francouzská revoluce: „Svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého“. Že by se účastníci techna i po letech zabývali tím, jakým způsobem zasáhli do klidného života občanů obce Mlýnec, kterým do jejich poněkud hlučné zábavy nic nebylo, pak takovouto sebereflexi opravdu není možné očekávat....

Za třetí, policie vyzvala podle všech dostupných svědectví, účastníky techna k rozchodu. Pokud tato výzva policie je shromážděným občanům dána, musí jí respektovat. To je normální v každém demokratickém státě. Z hlediska policie prostě účastníci CzechTeku jednali protiprávně. Zajímavé jsou názory údajného účastníka CzechTeku v MFD, který pozoroval celý policejní zásah zpovzdálí, že policie prý postupovala protiprávně. Policie měla silný argument k zásahu zj. v trestních oznámeních majitelů pozemků, na nichž se proti jejich vůli pohybovali technaři. A dále v tom, že velká část účastníků techna neuposlechla pokynů policie k rozchodu.

Racionální argumenty jsou nahrazovány technaři a jejich příznivci v médiích stále argumenty emotivními. Tak článek MFD má headline „Bili naše děti“. A v témže vydavatelství ve www.Lidovky se dokonce objevilo v headline, že ´Paroubkovo komando´ zasáhlo proti technařům na louce. Vesměs se už ale neobjevují informace o „masakru“ uspořádaném policií.

A v článku MFD se dokonce objevila fakta, kolik že bylo po policejním zásahu zraněných technařů. Celkem se jednalo o 35 účastníků CzechTeku, tedy necelé 0,01 % přítomných. A zranění byla vesměs lehčího charakteru.

Nikdo soudný samozřejmě nemůže jásat nad policejním zásahem a nad újmou, kterou někteří jednotlivci, ať už technaři nebo policisté tehdy utrpěli. Už v následujícím roce bylo možné s organizátory techna jednat prostřednictvím státních orgánů (nebyli tak jako v roce 2005 nesmyslně v ilegalitě) nabídnout jim prostory, kde k žádným kolizím s okolním obyvatelstvem a tedy ani s policií nedošlo.

Do dnešního dne se někteří technaři zřejmě nemohou zbavit zdání své vlastní důležitosti. Jakoby o zásahu policie vůči jejich akci v roce 2005 rozhodovala vláda, ministr vnitra nebo dokonce premiér. Vládě nic takového nepřísluší, a proto o této věci vůbec nerozhodovala. Stejně tomu tak je v každé demokratické zemi. Policie se prostě rozhodla ke svému zásahu na základě faktů, které jsem uvedl a zřejmě i některých dalších skutečností.

Jsem i dnes přesvědčen, že policie postupovala v mezích zákona. Někteří „vedoucí“ technaři se domnívají, že k zásahu došlo na politickou objednávku. „Neformální mluvčí“ technařů Penc, který už v té době věděl, že hraje o první místo na kandidátce strany Zelených v jednom z krajů ve volbách do sněmovny 2006, mluví i dnes otevřeně o politické objednávce. Jedním z těch, kteří se snažili věc politicky ovlivňovat nejvíce, byl právě on a měl pro to závažný osobní důvod.

Závěry v obou článcích MFD, věnovaných CzechTeku a mravní „ponaučení“ z policejního zásahu jsou podle technařů jednoznačné. V červnu 2006 nebyla ČSSD ve volbách do sněmovny natolik úspěšná, aby po volbách sestavovala vládu. A že prý mi CzechTek politicky „zlomil vaz“. Pokud to tak chtějí vidět, je to jejich problém. Jenom připomenu opět několik faktů. Tak především, když jsem se v dubnu 2005 stal českým premiérem, měla ČSSD volební preference kolem 10 %. Ve zmíněných volbách do sněmovny v červnu 2006, získala ČSSD téměř třetinu hlasů voličů, byl to její historicky nejlepší volební výsledek. Myslím, že těch zhruba 23 procentních bodů nárůstu volební podpory ČSSD během 13 měsíců svědčí o tom, že pánové technaři s tezí o potrestání ČSSD ve volbách nemají pravdu. Konec konců moje kariéra ve vrcholné politice tehdy vlastně začínala. Skončila v roce 2010 a za mnou zůstaly vynikající volební výsledky ČSSD, které nikdo z mých nástupců v čele strany už nedokázal zopakovat.

A co bylo příčinou volebního úspěchu ČSSD v roce 2006? Byl to především vynikající vývoj české ekonomiky, která rostla po oba roky 2005 a 2006 meziročně o více než 6 %. Rostly také solidně průměrná mzda i průměrné důchody. Také státní finance byly pod kontrolou, na konci roku 2006 zůstalo v kase státu nepoužito 158 mld. Kč rozpočtových rezerv. To je zhruba odpověď na to, proč byla ČSSD v mé éře volebně úspěšná. Nevím, jestli jí zásah policie na CzechTeku 2005 pomohl či nikoliv. V každém případě však politika vlády ČSSD nebyla jen o dopadu jedné policejní operace. O té soudní lidé od začátku nepochybovali, že byla v mezích zákona.