Porušení charty OSN a mezinárodního práva

Je zajímavé, že všichni západní kritici ruského úderu na Ukrajinu, který byl nesporně porušením mezinárodních práva a charty OSN, nyní nadšeně uvítali vojenskou operaci Izraele proti Íránu.

A také následný zásah Spojených států proti třem jaderným zařízením v Íránu. To, že se Izrael a konec konců i letadla Spojených států pohybovaly ve výsostném prostoru jiných zemí (Sýrie, Iráku a zřejmě i Jordánska) je věcí, která šla jaksi mimochodem stranou.

Izrael a představitelé Spojených států, používá možná už 20 let stále stejné rétoriky vůči Íránu. Při své politické misi v Izraeli v polovině roku 2008, mně a dalším členům delegace ČSSD někteří izraelští činitelé (především vojáci) sdělovali své názory na program vývoje balistických raket rozvíjený Íránem. A dále na nebezpečí, které plyne z toho, když by Írán v budoucnu získal atomovou bombu. Konec konců řada států jižní Asie a Středního východu, jaderné zbraně ve svých arzenálech má (Indie, Pákistán i samotný Izrael). Chci jen připomenout vyjádření nejvyššího íránského činitele Chameneího, který sdělil před časem, že Írán neusiluje o výrobu vlastní atomové bomby.

Při svém pobytu v Izraeli v roce 2008 nás izraelští činitelé zahrnuli informacemi o nebezpečí pro Izrael a pro Evropu, plynoucí z vývoje a výroby balistických raket.

Írán později tyto úvahy Izraelců uťal vyhlášením, že jeho rakety mají maximální dolet 2 tisíce km. Tedy, mají dolet nikoliv do Evropy a už vůbec ne do Spojených států.

Zdálo se, že rozhovory USA - Írán o íránském jaderném programu probíhají velmi uspokojivě. A zdá se, že mohly vyvrcholit podpisem dohody mezi oběma státy. Připomenu, že za svého prvního prezidentství jadernou dohodu s Íránem, uzavřenou na multilaterálním principu za účasti USA a evropských velmocí, vč. Německa a dále pak Číny, vypověděl jednostranně sám americký prezident. Dnes o tom vůbec, ale vůbec nikdo nemluví.

Domnívám se, že USA se dostaly poněkud do vleku izraelské politiky a izraelských zájmů. A zdá se, že útok na tři jaderná zařízení v Íránu, která se nacházejí hluboko pod zemí, nemusel přinést kýžený výsledek. Radiace kolem těchto íránských jaderných zařízení, zasažených „hlubinnými americkými bombami“ je podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii blízká nule. Z toho mně logicky vyplývá, že k zásahu buď nedošlo, anebo Íránci „rafinovaně“ přenesli zpracovávaný jaderný materiál jinam. Jinak řečeno, teď nastane – podle mého názoru – hledání tohoto materiálu po celém Íránu.

Tak jako vždy se Západ v podobných situacích bude zabývat bludnými řešeními, které mohou uvést Írán, 90 milionovou zemi do stavu chaosu, podobně jako se to povedlo Západu v Libyi. Zdá se ale, že středověce vyhlížející ajatolláhové mohou svou moc v Íránu udržet, neboť se opřou o pochopitelnou vlnu vlastenectví a nacionalismu širokých vrstev íránského obyvatelstva. A to i těch, kteří režim ajatolláhů nesnáší. Jak to kdysi řekl velký francouzský revolucionář : „Národy nemilují ozbrojené misionáře“.

Zkrátka, Spojené státy a celý Západ by měly velice opatrně našlapovat kolem Íránu a snažit se omezit mocenský apetit Izraele, kterému je trnem v oku tamní rigidní režim muslimské teokracie.

Předpokládám, že Čína a Rusové rozmluví Íránu rozsáhlejší odvetné akce typu uzavření Hormuzské úžiny pro mezinárodní plavbu. Znamenalo by to rychlou a masivní vojenskou reakci Spojených států. A konec konců, Čína a Indie, které jsou hlavními odběrateli íránské ropy, když ignorují západní sankce na odběr této ropy, jsou silně závislé na dodávkách íránské ropy pro svůj průmysl.

Osobně nemám žádné pochopení pro jakákoliv vojenská dobrodružství, jakkoliv jsou provázena vznešenými a velkolepými důvody a cíli.