Ostravsko si zaslouží čistý vzduch

Moravskoslezský kraj a zejména Ostravsko je oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v Čechách a patří v tomto ohledu k nejhorším oblastem i v rámci EU, konstatuje na svých webových stránkách ostravská společnost Čisté nebe.

Čísla jí bohužel dávají za pravdu. Jenže nejde jen o nějaká čísla, jde o život. Dokonce víc, o životy příští. Bídný stav vzduchu na Ostravsku ohrožuje nejen ty, kdo ho právě dýchají, ale v plicích nastávajících matek ohrožuje také jejich nenarozené děti. Je schopen poškodit jejich pohlavní buňky, takže potíže mohou mít i další generace.  Varuje před tím – rovněž dlouhodobě – MUDr. Radim Šrám z pražského Ústavu experimentální medicíny, který se genetickým důsledkům znečištěného prostředí věnuje.

To nejhorší, co dýcháme, nevidíme. Jedná se o prachové částice, které prolezou mnoha filtry, protože nejsou větší než 2,5 tisíciny milimetru. Odborně se označují výrazem PM2,5 a právě těch je v ovzduší na Ostravsku nejvíc v republice. Jejich limity jsou běžně překračovány. Vedle toho jsou v českém vzduchu běžně jedy zvané polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Výraz aromatické je matoucí, neboť pěkně smrdí. Nejznámější se označuje zkratkou BaP, tedy benzo(a)pyren, a jeho limity jsou překračovány u 60 procent našeho obyvatelstva.

Co se s tím dá udělat? Začněme zjišťováním, kde to vzniká. Polycyklické aromatické uhlovodíky vznikají při spalování, najdeme je v dehtu, produkují je průmyslové provozy i automobilové motory, ale také kamna s dýmajícím palivem. Doktor Šrám je přesvědčen, že na Ostravsku je hlavním viníkem těžký průmysl, který to zanedbal, protože v jiných průmyslových oblastech v Evropě dokázali podíl těchto látek násobně snížit. Naměřené BAU je proto třeba běžně zveřejňovat, jako údaje o prachu a dalších vlivech na čistotu ovzduší. 

Onen BaP je největší český problém, a na Ostravsku je ho nejvíc. A teď si představte kombinaci jemného prachu a všudypřítomného jedu. Částečky PM2,5 snadno proniknou z plic do těla a vezmou sebou i BaP, který se na ně snadno přilepí. Jed naskočí na tyto částice stejně, jako spěchající Ostravák na tramvaj.

Jaké dědičné rysy se dětem změní, když matky dýchaly otrávený vzduch? Doktor Šrám upozorňuje, že takové děti se rodí třeba s nezralou imunitou. Budou tedy častěji nemocné. To je obrovská hrozba pro ně i pro jejich potomky. Nejde jen o vlivy na těhotenství a dědičnost, decimuje to organismus už teď. Děti předškolního věku mají častěji různé rýmy a kašle nebo dokonce astma. Další výzkumný tým zjistil, že vysoké koncentrace BAU mohou ovlivňovat neuropsychický vývoj dětí, jiný těžký hendikep. U dospělých je spojován s vysokou koncentrací prachu vyšší výskyt kardiovaskulárních nemocí a cukrovky, takže si koledujeme o zkrácení života. A na chlapy útočí na nejcitlivějším místě, klesá kvalita spermií, jak poprvé zjistila studie právě v Česku.

Mimochodem, ve Spojených státech si nebezpečného smogu všimli už před padesáti lety a tehdejšího prezidenta Richarda Nixona to vedlo k uvolnění velkých peněz na zkoumání kvality ovzduší a výzkumu rakoviny. Doktor Šrám připomíná výrok tohoto bývalého prezidenta, který je k vidění v Nixonově muzeu v Americe, že není až tak důležité mít obyvatelstvo ekonomicky silné, jako že to obyvatelstvo musí být v prvé řadě zdravé.

Aktivní občané, jako třeba sdružení Čisté nebe, mohou na problém upozornit, ale hlavním nástrojem řešení musí být politika vlády, která omezuje škody a motivuje k užívání bezpečnějších technologií. Hlavní strategii snižování uhlíku v ekonomice měl přinést antifosilní zákon, o kterém se  dlouho mluví. Měl stanovit dlouhodobé tempo snižování podílu uhlí, nafty a dalších fosilních zdrojů v ekonomice. Kdyby to zákon vyžadoval dlouho dopředu, vědci by byli tlačeni k hledání řešení a banky by na to snáze půjčovaly, protože všichni by věděli, že jinudy cesta nevede. Vyhnuli bychom se situacím, kdy se najednou někdo zblázní a ze dne na den doly zavře a horníky vyhodí, protože znečištění vzduchu a rozvrácené klima nám přerostlo přes hlavu. V parlamentu by proto měli být lidé, kteří si tato rizika uvědomují a měli by vládu tlačit k tomu, aby si vzpomněla, co slibovala ještě nedávno.

Další velký zdroj znečištění je v dopravě, která příliš spoléhá na automobily a individuální dopravu. Alternativou je podpora železnice a veřejné dopravy, a také aut na baterky, která nesmrdí. Pokud jde o auta, tam se vývoj obrovsky urychluje. Brzy už nebudou tak drahá, a vedle toho by se měla zvýhodňovat třeba při parkování, v silniční dani a podobně.

Poslední dobou se zvyšovalo znečištění z lokálních topenišť, kde se spaluje kdejaký odpad, protože elektrické přímotopy nebo zemní plyn začaly být neúnosně drahé. Lidé mají právo na teplo v zimě, nesmí bezmocně mrznout, protože jsou obětí „energetické chudoby“. Vláda by měla vydávat daleko větší prostředky na pomoc s modernizací systému vytápění. Musí podpořit zavádění všech nejmodernějších technologií při rekonstrukcích obydlí, ale zejména v nové výstavbě.

Potřebujeme budovy, které skoro žádné velké teplo nepotřebují, protože si vystačí s tím, jak jsou vystaveny slunci, jakou mají izolaci a jak dokážou využít tepelných zdrojů v okolí prostřednictvím tepelných čerpadel a podobných technologií. Tady je znovu role pro parlament, aby trval na podobných investicích s dlouhodobým efektem. Výstavba energeticky úsporného bydlení přinese efekt srovnatelný s tím, jako kdybychom otevřeli vlastní ropná pole. Po počáteční investici už je teplo prakticky zadarmo. A komín, ve kterém se netopí, nesmrdí.

Tohle všechno by mělo nejrychleji proběhnout na Ostravsku, protože Ostravsko po tom všem, co muselo prožít, si čistý vzduch prostě konečně zaslouží.

Jiří Paroubek