Nekončící propaganda mainstreamových médií Západu…

…a bohužel se jedná také o propagandu většiny mainstreamových médií českých. Když alespoň MFD (nebo Lidové noviny v článcích některých autorů) a také Parlamentní listy, si udržují určitý odstup a úroveň a snaží se pracovat s fakty

Minulý týden jsem si v jednom předním českém médiu přečetl, že čínský hospodářský růst kulhá, a kdeže ty loňské sněhy jsou, když Čína dosahovala růstu HDP kolem 8%.

Nyní je prý -  jaká to manipulace s fakty – hospodářský růst Číny ubohý, neboť oproti I. čtvrtletí vzrostlo čínské hospodářství v tom II. čtvrtletí jen o 0,8%. V zásadě je toto pravda. Ale zejména je pravda, že v I. čtvrtletí čínské hospodářství meziročně vzrostlo o 4,5% a ve II. dokonce o 6,3%. Tedy ne žádný titěrný růst, jako tomu bude v nejlepším případě u nás, kde se ministerstvo financí (MF) dohaduje s ČNB, jestli růst HDP bude 0,1% anebo ještě méně. Dřívější 8, 9 či 10% růst hospodářství, jakým Čína oslňovala před 10 – 20 lety svět,  pochopitelně není dlouhodobě možné udržet, s ohledem na zdroje surovin, lidské zdroje, dopravní možnosti, možnosti odbytu apod. Hospodářský růst Číny v letošním II. čtvrtletí měl zhruba taková meziroční tempa, jaká jsme zažili v letech 2005 a 2006 i u nás za vlády pod mým vedením. Topolánkově vládě se díky řadě nesmyslných opatření, zejména pak v daňové a sociální oblasti podařilo srazit hospodářský růst už v roce 2009 do poklesu. A v roce 2009 dosáhla Topolánkova  vláda schodku státního rozpočtu téměř čtvrt bilionu korun (naštěstí část tohoto schodku byla eliminována ještě použitím rozpočtových rezerv, které jim ve státní kase zanechala vláda pod mým vedením).

 A něco podobného jako tato zásadní dezinformace týkající se čínského hospodářství a jeho dynamiky, se objevila v západních a tedy i českých médiích: „fakta“ o mírové konferenci v Džiddě. Jak se zdá, vše tam bylo trochu jinak.

Byla mírová konference v Džiddě úspěchem Západu?

Západní média ihned po skončení konference o míru, která byla jednak setkáním představitelů zemí, které jsou jasně na straně Ukrajiny, což jsou v zásadě země Západu, se zeměmi, které mají, řekněme, pozitivní vztah k Rusku anebo jsou k němu v pozitivní neutralitě (např. Indie).

Českým médiím, díky jasnému záměru propagandistů úplně „uniklo“, že ukrajinská delegace na této konferenci (podle informace The Wall Street Journal),  poprvé netrvala na bezpodmínečném stažení ruských vojsk z jimi zabraných území, jako na nezbytné podmínce k zahájení mírových jednání s Ruskem. To je skvělý posun směrem k míru.

Dějiny podobných konfliktů nás učí (můžeme si to ukázat na případě Koreje), že když začnou mírové rozhovory, vojska se už nikdy nestáhnou za demarkační čáru, kterou vytvořily bojové operace. A pokud tomu tak bude, že dojde de facto k uzavření příměří mezi oběma státy,  Ukrajina nemůže být přijata do NATO.

Tvrdit, že Čína prý schválila na konferenci nedotknutelnost územní celistvosti Ukrajiny a že podobně se vyjadřovaly přítomné země Afriky a Jižní Ameriky, je spíše přání nežli skutečnost. Čína se ve svých vyjádřeních na konferenci i po ní úplně zdržela výrazu „územní celistvost“, ale naopak hovořila o „potřebě míru“ a „zamezení civilním obětem“.

Západní média vesměs lakují situaci na růžovo, že je prý Rusko izolované, když se i Čína zúčastnila této konference. Ale tak tomu není. Čínu zastupoval na jednání hlavní představitel této země pro tzv. Eurasii Li Hiu. Jak se zdá, jeho cílem bylo spíše získat větší vliv na země globálního Jihu než co jiného. Základní principy politiky Číny trvají: Čína nehovoří o stahování ruských vojáků z území, které Rusko zabralo na Ukrajině, ale o potřebě okamžitého zastavení palby a o zrušení všech sankcí vůči Rusku.

Také nedávná konference Ruska a zemí Afriky (českým tiskem označovaná za Putinův neúspěch) zdaleka nebyla takovým debaklem. Spíše naopak. Konference se účastnily hlavy států řady zemí Afriky a zbytek zemí byl zastoupen svými diplomatickými zástupci v Moskvě.

Dne 27. června se u příležitosti této konference konané v Petrohradu, sešel s prezidentem Putinem egyptský prezident Sísí. V rozhovoru Sísí poděkoval Rusku za pomoc při ekonomickém rozvoji Afriky. Oba politici se zabývali zejména projektem výstavby jaderné elektrárny Dabaa, kterou bude v Egyptě Rusko stavět. S ohledem na pokročilost ruské technologie a zkušenosti při výstavbě jaderných elektráren, lze předpokládat, že tato jaderná elektrárna bude v Egyptě stát rozhodně dříve, než kdy budou zhotoveny americkým Westinghousem či jinou západní firmou jaderné elektrárny u nás či v Polsku.

Také Egypt podporuje všechny snahy o politické urovnání konfliktu na Ukrajině  a také zastavení palby a zrušení sankcí. Egypt je tedy k Rusku v zásadě  příznivé pozici. Kromě toho se hovoří o tom, že Egypt patří mezi země, které projevují velký zájem zúčastnit se práce zemí BRICS, a to  již v blízké budoucnosti.

Putin má ve vztahu k zemím Afriky jednu obrovskou výhodu a tím je export pšenice, dalších obilnin a také umělých hnojiv. Už na červnové konferenci s Afričany se prezident Putin zavázal k tomu, že některé (zřejmě nejchudší) africké země obdrží dodávky ruského obilí z letošní očekávané rekordní sklizně jako dar. I pšenice je pochopitelně, podobně jako plyn, ropa a rudy průmyslových kovů, strategickou surovinou první třídy. Množstvím, tedy v objemech dodávek pšenice rozvojovému světu Západ nemůže Rusku konkurovat.

Jiří Paroubek