Nastává čas, aby Česko více investovalo!

Německé instituce zabývající se makroekonomikou odhadují, že v příštím roce poroste německý HDP  o 0,5%.

To, že německý HDP v letošním  IV. čtvrtletí meziročně neklesne, bude možné zřejmě jen za předpokladu obrovských předvánočních tržeb (což se předpokládá) v německých obchodech. Mám-li být otevřený, myslím, že ono půl procento růstu HDP v příštím roce je povinným optimismem velkých německých institucí. Je ostatně  dobře, že tento povinný optimismus přichází právě před Vánocemi. Pokud by tomu tak nebylo, řada Němců, tak jak znám jejich mentalitu, by nejspíše na Vánoce neutrácela tolik, kolik se očekává. 

Česko v tomto roce bude mít růst HDP meziročně kolem 2,5%. Není  to žádný  zázrak, ale není to  ani stagnace či pokles, jak jsme je poznali například za poslední pravicové, tedy Nečasovy vlády.

Vláda by se ale měla vážně připravit na snížení dynamiky růstu HDP v příštích letech. To, že se zatímní odhady růstu HDP v příštím roce pohybují nad 2%, by nemělo vládu ukolébat k zimnímu spánku. Je to ostatně spíše povinný optimismus příslušných českých institucí.

Česká republika má jedno z nejnižších zadlužení (výše veřejného dluhu k HDP) v celé Evropské unii. To České republice mj. generuje uznání mezinárodních institucí a ratingových agentur. A také zvolna se zvyšující rating ČR, který už příliš nezaostává například za ratingem Francie, což generuje nižší náklady na obsluhu státního dluhu. To vše  je nepochybně  pozitivní. Premiér Babiš se dme pýchou, jak to ta jeho  vláda pěkně fíruje. No, určitě to není špatné, ale k hodnocení výsledků státu přeci nepostačí jen fiskální pohled. Je pravda, že vláda v posledních letech plánuje  schodkové rozpočty. Je ale také pravda, že skutečnost státního rozpočtu byla v posledních letech vždy podstatně příznivější, než předpokládal rozpočet. V jednotlivých letech stát zaznamenával přebytek  státního rozpočtu a velmi pravděpodobně tomu tak může být i letos.

Je zde ovšem řada indikací, podle kterých se dá usuzovat, že česká ekonomika přichází do období, ve kterém se převalí z mírného růstu do recese. A to by pak ve svých důsledcích znamenalo, že se státu sníží rozpočtové příjmy a vláda bude muset škrtat. Nechci strašit, ale to se může týkat už let 2021 a 2022. Rok 2021 bude přitom  rokem volebním. Jistě není v zájmu vlády a vládních stran škrtat výdaje v sociální oblasti či důchody právě před volbami. A základní  čísla německé ekonomiky, se kterou je ta česká provázána tisícerými pouty a zhruba třetina našeho zahraničního  obchodu je právě s Německem. A pokud dojde k útlumu německé ekonomiky, nutně se to projeví i v české ekonomice. Pokud v důsledku možného navýšení dovozních cel na automobily ve Spojených státech, dojde k omezení odbytu německých a obecně evropských automobilů, bude to mít dopad na celý segment českého automobilového průmyslu. Tedy nejen na automobilky, ale také na výrobce součástek do aut, kteří dodávají své výrobky prakticky všem světovým automobilkám.

Česká vláda by měla rychle zahájit diskuzi s odbornou veřejností, ale také se sociálními partnery i opozicí, zda nenastal čas využít nízkého zadlužení Česka a nízké ceny peněz, a tedy nízké úrokové míry, k pořízení investičních  úvěrů od bank, resp. využít  nízké náklady při  vydání  státních obligací, ze kterých by mohl hradit například výstavbu vysokorychlostních železnic anebo dálnic a silnic I. třídy. Česko potřebuje vystavět v relativně krátké době zhruba 500 km vysokorychlostních železnic, což si vyžádá podle odhadů částku zhruba 0,5 bilionu korun. A nejméně dvojnásobek této částky si vyžádá dostavba české dálniční sítě. Nižší cena peněz než je nyní  za nějakých 5 – 10 let už nebude. A nebude tak nízká úroková míra  ani pro firmy, které by snad mohly zajišťovat českému státu výstavbu řady úseků dálniční či železniční sítě v rámci projektů PPP. Prostě i tyto firmy si budou vesměs půjčovat peníze od bank a proto bude dobré, když tak učiní v situaci, která je pro půjčování mimořádně výhodná. A spoléhat se pouze na zdroje z evropských fondů není na prahu další finanční perspektivy EU (2021-2022) úplně rozumné. 

Česko tak nyní  má unikátní příležitost urychlit výstavbu své dopravní infrastruktury. Byla by to věc, kterou by ocenilo jisté  jak domácí obyvatelstvo, které se trmácí po děsuplných českých silnicích, tak zahraniční i domácí investoři.

Zkrátka, nízká cena peněz a perspektivně hrozící recese je pro vládu  dobrou příležitostí, jak masívně investovat a udržet tak hospodářský růst Česka na přijatelné úrovni.

Vláda by se měla zabývat také povzbuzením výstavby komunálních, družstevních a sociálních bytů. Zdá se, že současný  dotační program ministerstva pro místní rozvoj pro tento účel není pro obce příliš atraktivní (jedná se o komunální byty). Cílem české vlády by měla být výstavba deseti tisíc nových komunálních bytů ročně,  například počínaje  rokem 2024. A k tomu výstavba dalších tisíců družstevních bytů a také bytů  komunálních.

Jiří Paroubek