Meze marketingové politiky

Při volbách do sněmovny 2010 vtrhly poprvé na českou politickou scénu populistické strany. Tou jasnou populistickou stranu, prakticky nic nezakrývající, že je stranou na jedno použití, byly Věci veřejné. 

Tvářily se na veřejnosti jako softsociální demokracie, ale ve skutečnosti to byl projekt, který měl jen odvést dezorientovaným voličům část levostředových voličů od ČSSD. V okamžiku voleb do sněmovny v roce 2010 je volil každý devátý volič. S Věcmi veřejnými to ale bylo jako s krásným automobilem. Koupíte jej naleštěný v autosalonu, ale již při odvozu do bydliště ztrácí zakoupený automobil možná až čtvrtinu své hodnoty, za kterou byl zakoupen. Voliči Věcem veřejným ubývali každým dnem, jejich podpora ve veřejnosti tála rychle jako sníh na slunci, až zcela roztála.

Druhou populistickou stranou, která v podstatě zachránila v roce 2010  pravici od zdrcující porážky ve volbách byly Schwarzenbergerova a Kalouskova TOP 09. Skvěle zvládnutým marketingem s podporou médií, a to i veřejnoprávních, se TOP 09 podařilo vytvořit u významné části veřejnosti představu, že oni jsou ti kvalifikovaní, erudovaní, kteří zabrání pádu českých veřejných financí, který ve skutečnosti ani nehrozil. Výsledkem naopak byl další ohromný nárůst státního dluhu v situaci, kdy ministerstvo financí řídil M. Kalousek (2007-2009 a 2010-2013).

V roce 2013 vtrhnul na politickou scénu se svým populistickým hnutím vůdcovského typu A. Babiš. Stal se hned při své volební premiéře součástí vládní koalice. A obsadil klíčovou funkci ministra financí. Dobře zvládnutou marketingovou strategií využívající neschopnosti introvertních ministrů a premiéra za ČSSD (Sobotka, Marksová-Tominová) komunikovat úspěchy vlády, postupně ovládl mediální prostor. Babišovo hnutí ANO nemá ani dlouhodobý program, vlastně nikdo neví kam toto hnutí vlastně směřuje  a kam jako hlavní koaliční strana po sněmovních volbách v roce 2017 vede republiku. Vládní program koaliční vlády byl počátkem roku 2018 zpracován s viditelným převažujícím programovým vlivem ČSSD. Vláda od svého vzniku pracovala velmi dobře, a to po převážnou část volebního období. Prakticky můžeme říci, že až do letošních  prázdnin pracovala výtečně. A. Babiš dokázal po celou dobu skvěle valorizovat dobré výsledky koaliční vlády plynoucí z uskutečnění programových záměrů, které jsou především z dílny sociální demokracie. Zhruba v polovině léta došlo ovšem k závažné změně a následně k seriálu chyb premiéra plynoucích z toho, že ve svém politickém rozhodování dává zásadně přednost nikoliv ideovým a programovým principům, ale potřebám marketingu tak,  jak jej vidí jeho marketingoví poradci. A tak, když došli Babišovi marketingoví odborníci k názoru, že je dobré v zájmu volebních výsledků hnutí ANO v krajských a senátních volbách, změkčit přístup k šíření Covid-19, A. Babiš to udělal. Byla to největší chyba jeho politické kariéry, která jej může politicky zničit. Ale bohužel může mít zničující vliv také na koaličního partnera hnutí ANO, ČSSD, jejíž předáci se řadu týdnů snažili rozpohybovat A. Babiše k aktivnějším opatřením proti šíření pandemie. Prostě A. Babiš se dostal na mez možností své politiky, kterou především určuje marketing. Nevzal si poučení z jarního výtečného postupu vlastní vlády v boji proti koronaviru, který se opíral jednoznačně o vědecké a statistické poznatky.

Ale Babiš není v zajetí marketingem  určované politiky sám. Druhým takovým velkým koryfejem marketingu je nejviditelnější figura pirátské strany, pražský primátor Hřib. Hřib,  dalo by se říct, sedí na pražské radnici jako hřib. Nedělá nic. Velké investiční projekty, jako jsou výstavba trasy metra D, dokončení výstavby vnitřního městského okruhu, výstavba jednoho či dvou nových mostů přes Vltavu, se zastavily. Město má na svých účtech k dispozici několik desítek miliard korun, které by mohlo využít pro potřeby občanů města. Zkrátka, mohlo by se vesele stavět, ale chybí projekty, připravenost území, výkupy pozemků atd... Prostě, je to přehlídka kolosální neschopnosti městské rady. Přitom se v pražské radě sešly politické strany reprezentující pražskou kavárnu. Jenom v menším měřítku ukazují, čeho by byly schopny v celostátním měřítku. Ať je Babiš jakýkoliv, je schopný manažer, o tom není pochyb. Mrákotné figury z pražské radnice vedené Hřibem, z božího dopuštění primátorem města,  nejsou schopny žádné akce, cokoliv úspěšně řídit.

Dělají jenom politiku vytírání očí. Svojí akční neschopnost řídit zejména investice města zakrývají reklamou barnumského charakteru, spočívající v útocích na Putina a Rusko a na Čínu. Prostě čínští komunisté se jim báječně hodí. Málokdo z nich viděl čínský hospodářský zázrak na vlastní oči, můžou proto blábolit na její vrub cokoliv. Většinou neví o čem mluví anebo jen opakují klišé americké protičínské a protiruské propagandy.

Nyní však postoupil primátor Hřib ve svém marketingu kvalitativně ještě dále. Sdělil, že sice tu a tam bude plnit své povinnosti primátora,  ale jinak půjde,  coby lékař,  pomáhat - s ohledem na nastalou situaci - do nemocnice. Odhadl bych tuto pomoc tak do 20 hodin práce týdně na radnici a zbytek pracovní doby se Hřib nechá zaměstnat v nějaké pražské nemocnici.

Pan primátor je sice lékař, ale pokud je mi známo, tak tuto práci nikdy nedělal nebo ji nedělal už dlouhá léta. Jeho kvalifikace je tedy rovna kvalifikaci zdravotního bratra,  pokud se ovšem bude hodně snažit. Může tu a tam vynést mísu pacientovi, nebo ho umýt. A zejména vést moudré řeči, tedy mimo nemocnici, protože v nemocnici se musí pracovat. Pamatuji se dost dobře na léta svého působení na pražské radnici. Šest let jsem působil jako náměstek primátora pro finance. Bylo to období velmi intenzivní práce, s minimem volného času,  prakticky bez víkendů. Totéž můžou jistě říct i tři primátoři, kteří se vystřídali vedle mě po dobu mého působení ve funkci jejich náměstka. Představa, že je možné dělat primátora jaksi ve "vedlejšáku", je zcela populistická a vlastně urážející inteligenci voličů. Ovšem  pokud významná část Pražanů bude i nadále volit typ politiky, který představuje primátor Hřib, politiky dávající přednost marketingovým řešením, před řešeními věcnými,  bude Praha trvale zaostávat ve svém rozvoji za dalšími metropolitními městy střední Evropy, jako jsou Vídeň, Berlín či Mnichov.

Perlou ve svém výkonu, kterou sdělil v nedělních otázkách V. Moravce primátor Hřib, byla obhajoba farmářských trhů na Náplavce Vltavy. S tím, že záběry televizí z trhů byly prý "zavádějící". Pan primátor dokáže bez mrknutí oka z černého dělat bílé a opačně. Jenom proto, aby nemusel přiznat, že na rozdíl od vlády pražská radnice v boji proti pandemii, pokud jde o organizaci farmářských trhů, zcela selhala. Prostě i primátor Hřib narazil na meze své politiky určované pouze marketingem. Politiky bez obsahu, mající za cíl jen udržet politickou moc a nebo do budoucna získat ještě větší podíl na ni. Na rozdíl od chybujícího Babiše ale neumí nic. Už vůbec ne řídit jedna a čtvrt  milionové velkoměsto.