Lidový dům v problémech

Podle rozhodnutí městského soudu v Praze má ČSSD prakticky neprodleně poté, co obdrží rozsudek, zaplatit advokátu Dr. Altnerovi 18,5 milionů korun honorář a k tomu ještě cca 320 milionů korun příslušenství. 

Je to samozřejmě další kuriózní a skandální rozhodnutí české justice, které ve svých důsledcích dokonce ohrožuje stabilitu českého politického systému.

Přestože se předáci ČSSD tváří statečně, 340 milionů korun, pokud je strana zaplatí, znamenají pro ČSSD velký existenční problém. V každém případě to bude znamenat, že ČSSD bude muset zredukovat výdaje jak na vedení volební kampaně na podzim v krajských a senátních  volbách, tak ve sněmovních volbách v roce následujícím  a samozřejmě zredukovat razantně i běžné výdaje strany.

Předáci ČSSD se tváří, že je to vlastně jen taková lapálie. Ale je otázkou, zda vůbec chápou vážnost celé  situace, do které se dostali. Velkým problémem současné ČSSD je, že nikdo z jejího vedení vlastně nebyl v praktickém životě. Nikdo si nedokáže představit praktické důsledky toho, když se zastaví kohouty financí  a když budou obstaveny běžné účty ČSSD a strana nebude moci čerpat peníze na běžnou činnost, což  reálně hrozí.

Včerejší reakce členů vedení ČSSD mi připomínaly statečné reakce orchestru na Titaniku, který se potápí. Je dobré nechtít vzbudit paniku, ale takto dochází jen k odkladu paniky o několik dní, maximálně týdnů. Do té doby, než bude vyhotoven a oběma stranám předán rozsudek.

Clara pacta, boni amici (Jasné smlouvy, dobří přátelé)

Smlouvu o spolupráci s advokátem Altnerem, kterou v roce 1997 uzavřel M. Zeman, jsem považoval za špatný vtip od okamžiku, kdy jsem se s jejím obsahem v roce 2006 jako tehdejší předseda ČSSD seznámil. Pokud dnes echo prezidenta Ovčáček, pokud jde o zavinění Zemana, celou věc bagatelizuje, je to nechutné. M. Zeman by měl jako první ze svého prezidentského platu každý měsíc ČSSD posílat určitou částku, aby alespoň zmírnil dopad té obrovské chyby, které se dopustil. Jeho politická a morální odpovědnost v této věci je zcela jednoznačná.

Pokud dnes prezident dělá, že se ho to netýká, že po něm přišli jiní, kteří to měli vyřešit, nemá pravdu. Smlouva byla totiž  špatná od samého počátku. Byla to smlouva typu koloniálních smluv Zanzibar – Velká Británie, kde sociální demokracie byla tím pomyslným Zanzibarem a Altner zase pomyslnou Velkou Británií.

Samozřejmě, že smlouvu s takovouto jednostrannou výhodou pro jednu ze smluvních stran je vlastně nemožné upravit.  K tangu, jak známo, je vždy potřeba dvou. A ten druhý tanečník v tangu, advokát Altner, prostě trval na svých stamilionech a miliardách. V červnu 2006, tedy těsně po mém odchodu z funkce, podal Altner další žalobu, která byla tentokrát úspěšná.

Nechápu, proč vedení ČSSD změnilo právní konsilium, které velmi úspěšně vybojovalo v době mého působení celou řadu právních sporů ČSSD vůči advokátu Altnerovi, a proč se zbavilo například advokátní kanceláře Dr. Smutného. Stará anglická sportovní zásada zní: Never change a winning team, což se ale v tomto případě stalo. Asi chtěli šetřit… Opravdu na pravém místě. 

Vedení ČSSD, a to zejména místopředseda strany, známý neumětel  Starec, jako vždy podcenilo závažnost celé věci. Nyní bude místopředseda Starec řešit důsledky své neschopnosti. Obávám se, že pokud je dnes ČSSD ve vážných existenčních problémech, tento zcela neschopný člověk může stranu přivést až k jejímu  naprostému pádu. 

Starec by měl v tuto chvíli alespoň rezignovat na svou funkci a předat celou agendu někomu schopnějšímu. Pravda je, že v současném vedení ČSSD je někoho takového těžké hledat. Ale horší už to být prostě nemůže.

Fiat iustitia, pereat mundus (Ať zhyne celý svět, jen když zvítězí spravedlnost)

Česká justice v posledních pěti, šesti letech vyplodila několik opravdu velmi kuriózních a skandálních rozsudků. Tento patří mezi ně.

Jak může být odsouzen k zaplacení příslušenství právní subjekt, který byl zjevně ochoten platit advokátovo palmáre, ale stát, resp. soudy celou věc řešily snad devatenáct let. Pokud by měl někdo platit příslušenství, mělo by to být ministerstvo spravedlnosti.

Rozsudek, který může zničit jednu z významných českých politických stran a který vede k tomu, že advokát dostane své palmáre a současně obdrží jaksi vydržené peníze za neschopnost ministerstva spravedlnosti, respektive soudů včasně celou věc vyřešit, je neuvěřitelný. A také to, že příslušenství je více než patnáctkrát vyšší než souzené palmáre. Další ze série mnoha neuvěřitelných rozhodnutí českého soudu. Počínaje protiústavním zrušením ústavního zákona, kterým se otevřely dveře k předčasným volbám rozhodnutím Ústavního soudu  v září 2009, přes různé vysoké tresty vězení udělované lidem s vážnými psychickými problémy (Dr. prase) až po odsouzení k vysokým trestům vězení údajného vraha bez jediného přímého důkazu.

A pokud bychom zřídili facebookový účet, kam by občané mohli psát příklady nespravedlivých verdiktů soudu, bylo by jich během několika dní popsáno na desítky.

Česká justice je ve velmi vážné situaci, v mnohem horší situaci než před deseti či patnácti let. Tomu nasvědčuje i zrušení osvobozujícího rozsudku paní Nagyové, o jejíž duševní dostatečnosti sice pochybuji a jejích mravních kvalitách rovněž, ale soudit někoho na základě takto chatrných důkazů je prostě možné jen v Česku.

Jaké jsou pro ČSSD  možnosti řešení?

Až se vedení ČSSD probere z šoku, a to by mělo být během několika dní, kdy bude dělat, že se vlastně nic nestalo, mělo by se obrátit otevřeně  na českou veřejnost. Vytvořit například nadaci či veřejně prospěšnou společnost (je potřeba, aby tuto věc pečlivě posoudili právníci), kam by občané mohli zasílat peněžité dary, tak aby tato strana moha vůbec ještě v příštích měsících existovat a aby mohla vést alespoň přiměřenou volební kampaň. Jsem ochoten ze svého příjmu  okamžitě poslat na účet takto zřízené organizace jistou vysokou finanční částku a po kratším čase další, a případně se v takové organizaci i osobně  (a samozřejmě zdarma) angažovat. 

Domnívám se, že podobný přístup mohou zvolit stovky lidí. A tisíce či desetitisíce  lidí mohou přispívat drobnými peněžními  dary. Mezi prvními dárci bych očekával toho, kdo celou věc zavinil, tedy současného prezidenta Zemana, a také celé vedení ČSSD, v čele s B. Sobotkou.

Jiří Paroubek