Krátký pohled na volební preference politických stran dle agentur Kantar a Ipsos

Přiznám se, že agentury Kantar a Ipsos z řady důvodů považuji při odhadu volebních výsledků stran za přesnější, nežli ty ostatní.

Agentura Ipsos má britskou metodiku a myslím, že i zahraniční dohled, a to s ohledem na serióznost této celosvětové agentury působící i u nás. Některé další agentury pro výzkum veřejného mínění poněkud tvrdošíjně prezentují svůj pohled, který se někomu může zdát jako manipulativní. A jejich snahou je zpřesňovat volební odhady, když se blíží volby. U některých agentur se nemohu zbavit dojmu, že se snaží spoluvytvářet svými volebními odhady a jejich častým zveřejňováním veřejné mínění.

Podle průzkumů obou agentur se zdá, že hnutí ANO by mohlo zvítězit ve volbách s výsledkem 35 až 36 %.

Kromě toho se podařilo zastavit pokles a obnovit dynamiku růstu preferencí dalšího opozičního hnutí - SPD. SPD z nízkých odhadů volebních preferencí v lednu t.r. , kdy se odhady volebního výsledku SPD u obou agentur pohybovaly kolem 5 %, se zdá, že integrací osobností z menších národně profilovaných politických stran se hnutí SPD dostalo hladce na 10 % preferencí. Osobně bych očekával v čase do voleb ještě určitý mírný růst. Zejména, pokud předseda Okamura bude vystupovat důrazně a umírněně jako dosud. Tedy tak jako v posledních měsících. A za druhé, pokud osobnosti integrované na kandidátky hnutí z malých politických stran dostanou skutečně viditelná místa na kandidátce. SPD tak projeví svou schopnost integrovat nacionálně vyhraněný politický tábor do silného politického proudu.

Vládní strany podle obou agentur spíše posilují či zachovávají několik posledních měsíců volební preference na zhruba stejně úrovni. Pokud bych sečetl preference koalice Spolu, dále STANu a Pirátů, dostal bych se na číslo zhruba 37 až 38 % u těchto pěti politických stran, seskupených do tří formací. Ve srovnání s tím, tábor hnutí ANO a s SPD by mohl disponovat 44 až 45 % preferencí. Tedy jasná převaha současné opozice.

Nejistota volebního výsledku menších stran

Podle Ipsosu a Kantaru nejsou volební preference vládních politických formací, vč. Pirátů zdaleka takové, aby zaručily, že tyto strany přesáhnou ve volbách do sněmovny s jistotou hranici 5 % hlasů, potřebných pro vstup příslušné strany (formace) do poslanecké sněmovny. Nejhůře je na tom zatím s preferencemi SOCDEM, která se pohybuje, podle obou agentur v květnu kolem 2 %, přičemž její preference, nemají vzestupný trend.

Motoristé sobě se tak trochu pohybují s preferencemi jako na houpačce. Projevuje se u nich mírně sestupný trend volebních preferencí, ale podle agentury Kantar, by se v květnu propracovali do poslanecké sněmovny. Jsou na tom ovšem ve volebních odhadech hůře nežli opozičně-provládní Piráti.

Koalice Stačilo! je na tom podobně jako Motoristé sobě. Výsledek této koalice odhadovaný pro případné květnové volby do sněmovny by se pohyboval od 4,5 do 5,8 %. Takže opět: nic jistého. Koalice Stačilo! by se měla zabývat tím, kde jsou příčiny její politické stagnace. Smutné by bylo, pokud by ze stran protestu, jako jsou Motoristé, Stačilo! a SOCDEM, nezískala mandáty do sněmovny žádná z nich.

Ostatně, ani Piráti nemají nic jistého. Jedna věc jsou volební preference Pirátů, které v zásadě ovšem stagnují a jiná věc je, že Piráti ve všech typech posledních voleb – zj. pak ve volbách krajských a senátních před rokem – naprosto pohořeli.

Souhrnem lze říci, že pokud nedojde ve volebních preferencích k zásadnímu zvratu, tak podle mého názoru lze očekávat dle dvou z mé zkušenosti nepřesnějších agentur, velké vítězství opozičních stran nad vládním táborem, do nějž počítám i Piráty. Pokud se Piráti do příští sněmovny ve volbách nedostanou, bude odstup obou vládních formací (Spolu a STAN) za výsledkem hnutí ANO a SPD přímo hrozivý. A pokud se do sněmovny dostanou např. Motoristé a nedostanou se tam Piráti, může mít současný opoziční tábor ve sněmovně sílu, opírajícím se prakticky o ústavní většinu.