Kdo z politiků trpí ztrátou paměti?

Když jsem v neděli po delším čase sledoval televizní pořad Otázky Václava Moravce, musel jsem si tu a tam promnout oči a nevěřil jsem ani vlastním uším.

Předseda STAN i předseda ODS hráli celou dobu v diskusním pořadu přesilovku na předsedu sociální demokracie a místopředsedu vlády J. Hamáčka. Tu a tam tato přesila byla fortifikována ještě samotným Václavem Moravcem. Jako by ČT a jmenovitě V. Moravec byli znepokojeni pro pravici nepříjemným vývojem volebních preferencí. Tedy, možná s jednou malou výjimkou a tou je agentura Kantar CZ. Ta se snaží kompenzovat ztráty preferencí obou pravicových uskupení, které i ona zaznamenává, miniaturizací preferencí obou levicových stran.

Předmětem televizní debaty byla mj. otázka vývoje státního dluhu. Představitelé pravice obecně se snaží, jak je jejich oblíbeným dlouhodobým zvykem, strašit českou veřejnost údajně velkým nárůstem veřejného dluhu za vlády ČSSD a hnutí ANO v letech 2014 – 2021.

Jaká je pravda? Je to samozřejmě trochu jinak.

Vývoj státního dluhu v letech 2014 – 2019

V těchto šesti letech, v nichž společně vládla ČSSD a hnutí ANO, došlo k žádoucí stabilizaci státního dluhu.

Počátkem roku 2014 převzala koaliční vláda pod vedením Bohuslava Sobotky od vlád pravice státní dluh ve výši 1683 mld. Kč, tj. 40,6% z HDP.

Na konci roku 2019 činil státní dluh 1640 mld. Kč, což představovalo 28,5% z HDP.

Po sněmovních volbách v roce 2018 nastoupila Babišova vláda, v níž bylo seniorním partnerem hnutí ANO a menší koaliční stranou ČSSD. Dá se tedy říci, že v letech 2014 – 2019 jsme zažívali nevídaný příznivý vývoj státního dluhu, jeho mírný pokles v absolutním vyjádření a významný relativní pokles ve vztahu k rychle rostoucímu HDP. HDP tak nevzrůstal, díky nárůstu státního dluhu, ale v důsledku růstu výkonnosti české ekonomiky. Mimochodem, v roce 2013 činil HDP českého státu 4163 mld. Kč a v roce 2019 již dosáhl robustní sumy 5749 mld. Kč. Tedy v tomto šestiletí vzrostl HDP Česka o 1606 mld. Kč (!) a státní dluh přitom nerostl. To je výborná vizitka finanční politiky obou koaličních stran.

V roce 2020 samozřejmě došlo, tak jako ve všech jiných státech světa, v důsledku pandemie, jednak k poklesu HDP, ale také k razantnímu růstu schodku státního rozpočtu až na úroveň 6,5% HDP a k růstu státního dluhu na 2050 mld. Kč. Podobný vývoj, pokud jde o výši schodku, bude zaznamenávat státní rozpočet také v roce 2021.

Teď jde ale především o to, aby vláda, která nastoupí po podzimních volbách do sněmovny, byla schopna změnit tento trend nárůstu výdajů státu z posledních dvou let a také trend poklesu příjmů státu a postupně razantně znovu snižovat schodky státního rozpočtu. A během několika let se dostat k vyrovnanému státnímu rozpočtu.

Vývoj státního dluhu a schodky (-) či přírůstky (+) státního rozpočtu v letech 2014 – 2019 a vývoj HDP

A jak to bylo s vývojem státního dluhu v letech 2007 – 2013, tedy v letech vlád pravice?

Vývoj státního dluhu a schodky (-) státního rozpočtu v letech 2007 – 2013 a vývoj HDP

Druhá vláda M. Topolánka vznikla zapojením přeběhlíků do vládní  většiny (po remíze ve volbách do sněmovny) v lednu 2007. V průběhu roku 2007 tato vláda pravice prosadila zásadní změny daňového systému v ČR. V zásadě to znamenalo zrušení daňové progrese jak ve firemní sféře, tak u fyzických osob. Výsledkem byl již v roce 2008 velký propad daňových příjmů státního rozpočtu u přímých  daní. A již konec roku 2008 byl také negativně ovlivněn přelivem recese ze Spojených států do Evropy. Ještě před koncem roku 2008 hlavní představitelé Topolánkovy vlády ovšem tvrdili, že Česko bude v krizové situaci ostrovem stability v Evropě. Pochopitelně se tento jejich naivní předpoklad neuskutečnil. V roce 2007 převzali ekonomiku s rychlými nárůsty HDP. V roce 2007 vzrostl HDP českého státu oproti předchozímu roku o 9,3% (nominálně). V roce 2007 vláda ODS ale ještě nezměnila hospodářskou politiku státu, kterou prosadily předchozí vlády ČSSD. Jen tak mimochodem v roce 2006 byl meziroční nárůst HDP 7,4% (nominálně).

Ještě zbývá dodat, že má vláda na konci roku 2006 zanechala vládám pravice ve státní kase 158 mld. Kč rozpočtových reserv, které pak vlády pravice rozpustily v letech 2008 a 2009. Tedy, v příznivých časech hospodářského růstu vláda sociální demokracie vytvořila velké rozpočtové rezervy, které pak zkonzumovala následující vláda pravice. Bohužel však z toho 60 mld. Kč již v roce 2008,  kdy to potřeba nebylo a národní hospodářství zažívalo růst. Rok 2008 byl hospodářskou krizí u nás zasažen jen okrajově. Šlo spíše o to, aby vláda pravice skončila v tomto roce s nižším schodkem, což mělo ospravedlnit ztrátu 70 – 80 mld. Kč příjmů státního rozpočtu z titulu snížení sazeb daní z příjmu. A to zejména ve firemním sektoru a u občanů s nejvyššími příjmy, tedy likvidaci daňové progrese. Na konci roku 2006 ovšem byly sazby DPH 5% a 10%. Pokud dnes pravice fantazíruje o snížení sazby na potraviny z 15% na 10%, jde to proti záměrům, které prosadila právě ona v době své vlády navýšení obou sazeb DPH. Ty vlády pravice postupně zvyšovaly. Řekněme si otevřeně, že DPH se vybírá mnohem snadněji nežli daň z příjmu... DPH má ale poněkud asociální charakter, neboť ji musí platit také důchodci, rodiny s dětmi a obecně lidé s nižšími příjmy. Pravice se tedy chovala jako Jánošík na ruby: Chudým brala a bohatým dávala.

Pokud se podíváme na vývoj HDP, který je ukazatelem tvorby hodnot v rámci státu v letech 2008 – 2013, tedy v době vlád pravice, je to smutné představení. V letech 2008 – 2012 docházelo ke kolísání a vlastně v nejlepším případě ke stagnaci tvorby HDP. Česká ekonomika tedy v době vlád pravice výkonově stagnovala a její státní dluh se v letech 2009 – 2012 navyšoval každoročně více než trojcifernými schodky státního rozpočtu.

Pokud se dnes „odborníci“ pravice pro oblast ekonomiky tváří jako ti, kdo by měli chuť zachránit českou ekonomiku, pak je to vlastně neslýchaná drzost. Celkem třikrát přivedli českou ekonomiku do problémů. Buď k hospodářské stagnaci (1997) anebo dokonce k poklesu HDP (2009) a ještě k další stagnaci v letech 2010 – 2012. Takže tito lidé žádnou velkou kvalifikaci v ekonomické oblasti neprojevili. V rámci svého ideologického vidění světa jen snižovali daně z příjmu bohatých firem a lidí s nejvyššími příjmy, ať to stojí, co to stojí. Zvyšovali také schodky státního rozpočtu hlava nehlava a přivedli ke stagnaci českou ekonomiku, která se zejména v letech 1998 – 2007 tak nadějně vyvíjela.

Naopak vlády ČSSD a hnutí ANO, respektive hnutí ANO a ČSSD, v letech 2014 – 2019 nejen že překonaly předchozí stagnaci HDP a razantní nárůsty státního dluhu, ale také konsolidovaly finance státu a umožnily jeho rychlý hospodářský růst. To, že tento růst byl narušen pandemií, není věcí, která by měla někoho příliš překvapovat, protože k podobnému scénáři dochází i ve všech jiných státech po celém světě.

Jiří Paroubek