Je míra inflace v Česku opravdu hrozbou?

Vývoj inflace v České republice v letech 2013 – 2019 byl na velmi přijatelných hodnotách. Zejména pak ale v letech 2014 – 2016.  

Za tři a půl roku (2013-2017), kdy tuto nesmyslnou politiku prováděla, se ČNB podařilo nakoupit za dva biliony nově vytištěných českých korun eura. Dnes tedy stále „někde“ dva biliony korun přebývají, a to buď v oběhu anebo ještě spíše na finančních trzích. A jedním z důsledků může být právě zvýšená inflace v letech 2017 – 2019. V roce 2017 se ve zvýšených číslech inflace promítly, alespoň podle mého názoru, předchozí intervenční zásahy ČNB, která v době „mezivládní“ po volbách do sněmovny v listopadu 2013, začala uměle udržovat stabilní kurz české koruny na úrovni 27 Kč za 1 euro. A to za cenu obrovských intervencí proti české koruně. To vše prý na podporu českých exportérů. Je přitom potřeba poznamenat, že se slabší koruna naopak nepříznivě promítla v růstu cen dovážených surovin pro české výrobce.

Nicméně vývoj české inflace byl i v těchto letech vcelku příznivý. Potažmo i v roce 2020. V současné době se u nás hodnota inflace ovšem pohybuje kolem 3,5%. Je to samozřejmě nepříjemné číslo, ze kterého by měla bolet hlava nejen vládu, ale zejména ČNB.

Ale Česko není v této věci mezi hospodářsky vyspělými zeměmi, nijak zvlášť výjimečně. U našich západních sousedů, v Německu, dosáhla srpnová inflace spotřebitelských cen 3,9%. U tzv. harmonizované verze srpnové inflace je to v Německu 3,4%. Pokud jde o primární důvody vysoké inflace, pak němečtí statistici, známí svou seriózností uvádí, že v roce 2020 byla přechodně snížena v Německu sazba DPH a od jara 2020 byla do jara 2021 velmi nízká cena ropy a nyní se její ceny zvýšily (v srpnu 2020 dosahovala cena ropy Brent 44USD/barel a na konci letošního srpna se dostala až na 70 USD/barel). Já bych ještě dodal, že ve světě nastal letos rychlý růst cen celé řady komodit vzhledem k očekávané obnově hospodářského růstu. Tyto faktory se pak do určité míry projevují i v české ekonomice.  

Jiří Paroubek