Jaká bude zahraniční politika vlády ČSSD?

Nejširší česká veřejnost má právo vědět, co jí přinese zahraniční politika, kterou bude uskutečňovat Česká republika, pokud ČSSD vyhraje volby a vytvoří vládu. Stručně řečeno – krédem zahraniční politiky vlády ČSSD bude vytvářet co nejpříznivější vnější podmínky pro zlepšování života občanů naší země. Nikdy jsme nedělali a nebudeme dělat abstraktní politiku, politiku odtrženou od konkrétních zájmů našich občanů. Jako předseda vlády se pokusím dokázat, že věcná a pragmatická zahraniční politika může pro lidi znamenat reálný přínos. A to v nejširším možném záběru – pro českou společnost jako celek, pro bezpečnost země, pro dynamizaci její ekonomiky, ve prospěch podnikatelů, pro rozvoj české kultury, pro trvalé zlepšování životního prostředí, pro co nejširší přístup ke kvalitnímu vzdělání, pro naši mladou generaci.

Vláda ČSSD nebude ignorovat postoje veřejnosti a nebude jí také nic zatajovat, manipulovat s informacemi či obcházet parlament. Toho jsme si za Topolánkovy vlády užili víc než dost.

Řekněme si to otevřeně – za vlády pravice došlo k oslabení mezinárodní pozice České republiky, ke zhoršení naší mezinárodní prestiže. Nazývejme věci pravými jmény – Topolánkova vláda ve skutečnosti přivedla zemi do izolace. Mnohé již změnila úřednická vláda, přesněji zejména ministři Kohout a Füle.

Mohu proto ujistit všechny, kdo chtějí naslouchat, že vláda ČSSD tuto izolaci definitivně odstraní. Vrátí Českou republiku do hlavních vývojových proudů v Evropě i v celém systému mezinárodních vztahů. To je prvořadý a nejnaléhavější úkol, bez jehož řešení nás partneři v zahraničí nebudou brát vážně. A nebude to úkol jednoduchý. Topolánkova vláda „dokázala“ narušit oba základní pilíře české zahraniční politiky – členství v EU i NATO. V EU se dostala ČR pod vedením bývalé pravicové vlády do pozice věčného kverulanta a nevypočitatelného potížisty. V Severoatlantické alianci pak svou servilitou k prezidentu Bushovi, úpěnlivými žádostmi o umístění radaru na našem území bilaterální dohodou s USA uvedla v pochybnost klíčovou zásadu působení Aliance – stejnou bezpečnost pro všechny členské státy.

ČSSD se hlásila a hlásí k EU a NATO, a jakkoli jde svým charakterem o odlišné organizace, jsou to v obou případech uskupení demokratických států, která nám zajišťují nejen bezpečnost (NATO), ale i dosud nevídané možnosti ovlivňovat vývoj v Evropě i ve světě (EU).

Konkrétně – vláda ČSSD bude maximálně využívat členství v EU k co nejrychlejšímu překonání ekonomické krize. K obnově růstu české ekonomiky a zejména k řešení tíživého problému nezaměstnanosti. Růst ekonomiky bez adekvátního růstu zaměstnanosti by byl jen pokračováním zničujících neoliberálních ekonomických koncepcí. Proto bude vláda ČSSD v EU nejen chránit, ale také usilovat o modernizaci evropského sociálního modelu, prosazovat princip solidarity. Bude důsledně čelit bezohledné honbě za ziskem a finančním spekulacím, kvůli nimž dostal světový finanční systém tvrdý direkt.

V bilaterální poloze pak prohloubíme to, čemu se říká ekonomická diplomacie. Stejně tak učiníme v EU maximum ve snaze dosáhnout celosvětové dohody o snižování emisí skleníkových plynů.

Případná soc. dem. vláda bude vyvíjet soustavné úsilí zrychlit čerpání prostředků z evropských fondů i využití možností Evropského fondu pro přizpůsobování se globalizaci. Při jednání o reformě rozpočtu EU budeme prosazovat řešení ve prospěch České republiky a EU.

Integrální součástí zahraniční politiky ČSSD bude téma lidských práv. Nikoli však prosazováním demokracie vojenskými intervencemi, nýbrž dialogem, trpělivým jednáním a přesvědčováním. S aktivním využitím příslušných mezinárodních institucí – ať už jde o EU, nebo OSN. Sankce jsou vždy až krajním prostředkem, navíc je málo příkladů, kdy něco pozitivního v tomto směru přinesly. Na poli lidských práv soc. dem. vláda nebude akceptovat politiku „dvojích standardů“.

Oblastí, kde určitě máme nemalý a dosud nevyužitý potenciál k posílení EU, je její zahraniční politika. Disponujeme v ČR nepochybně značným know-how pro aktivní prosazování rychlého rozšíření EU na západní Balkán. Totéž se týká Turecka. Máme předpoklady výrazně přispět k postupnému budování Východního partnerství, v němž ale nevidíme – na rozdíl od Topolánkovy vlády – sanitární kordon proti Rusku. Vláda ČSSD bude věnovat zvýšenou pozornost také formování společné energetické politiky EU.

Dosud prakticky nevyplněný prostor je před námi i při posilování strategické spolupráce EU s USA, Ruskem a ČLR. Tento vektor našeho působení posílíme i aktivní bilaterální politikou vůči těmto zemím.

ČSSD zamýšlí posunout českoamerické vztahy v době prezidentství Baracka Obamy na kvalitativně novou úroveň. Plně se hlásíme k jeho novým přístupům v zahraniční politice. Vyvolaly ve světě i v Evropě tak potřebnou naději na změnu a poskytují nám k dosažení vytčeného cíle velmi dobré předpoklady.

Všechny tyto cíle bude vláda ČSSD naplňovat v EU při probíhající implementaci Lisabonské smlouvy. Chceme, aby i tady bylo zřetelně slyšet hlas naší republiky. O reálnosti stanovených cílů nás ubezpečuje fakt, že podle posledních výzkumů veřejného mínění jsou téměř dvě třetiny české veřejnosti spokojeny s členstvím naší země v EU, cítí sounáležitost s Evropou. To je mimořádně důležité. Protože – znovu opakuji – politiku děláme pro lidi.

Vláda ČSSD bude aktivně ovlivňovat vytváření nové strategické koncepce Severoatlantické aliance. Soudíme, že jejím základním raison d’etre je i dnes, stejně jako v době jejího vzniku, kolektivní obrana členských zemí. Nevidíme budoucnost NATO jako organizace s celosvětovým posláním či členstvím. To by vedlo k oslabení její vnitřní soudržnosti. Aktuální otázkou je rovněž posilování vztahů NATO s EU. I nalezení nejefektivnějších forem spolupráce Aliance s Ruskem ve vojenské i politické oblasti. Zajímavým východiskem pro to mohou být nedávné návrhy prezidenta Medvěděva.

Vítáme rozhodnutí prezidenta Obamy zrušit umístění radaru na našem území i jeho záměr řešit protiraketovou obranu jako alianční téma, nikoli bilaterálně. K tomu, aby vláda ČSSD mohla rozhodnout o svém možném zapojení do tohoto nového projektu, budeme potřebovat průběžně přesné informace, o nichž budeme otevřeně debatovat s nejširší veřejností.

Pokud jde o zahraniční vojenské mise, bude vláda soc. dem. vždy hledat jejich reálný, dosažitelný a mezinárodně dohodnutý cíl. A také trvale vyhodnocovat jejich průběh, možné změny v jejich charakteru. Takový postup vyžadují naše, a viditelně nejen naše zkušenosti z Afghánistánu. Je zřejmé, že čistě vojenské řešení tu nemůže být úspěšné. Také vnímání cizích vojsk samotnými Afghánci se mění, a to zcela jasně nikoli ve prospěch této vojenské mise. Nikdo nemiluje ozbrojené misionáře.

ČSSD za těchto okolností nepovažuje za žádoucí další navyšování počtu našich vojáků v této zemi. Respektujeme stanovisko prezidenta Obamy a všímáme si především toho, že poprvé uvedl i termín zahájení postupného stahování amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2011. Američtí vojáci mají navíc opustit Irák ke konci téhož roku. Tomu také dobře rozumíme.

A vyložme karty na stůl – když chceme řešit deficit státního rozpočtu, když stále ještě jsme v ekonomické krizi, jak bychom lidem vysvětlili další peníze ze státního rozpočtu na Afghánistán? Nic z výše uvedeného ovšem nemění uznání a ocenění našim vojákům, kteří v Afghánistánu působí.

Nemohu aspoň krátce nezmínit náš trvalý zájem o prohlubování součinnosti se všemi sousedy republiky. Zvláštní postavení tu má Slovensko, kde se vláda premiéra Fica stala zřejmě nejúspěšnější sociálnědemokratickou vládou v Evropě. Zamýšlím se nad praktickými náměty, jak obohatit česko-slovenské vztahy o nové prvky, nové postupy včetně případných mechanismů společného postupu ve třetích zemích. Význam dalšího rozvíjení vztahů s Německem, Rakouskem i Polskem je rovněž jasný. Vláda ČSSD bude pokračovat také v diplomacii „na velké vzdálenosti“, která se velmi osvědčila v době, kdy jsem působil jako předseda vlády. To se – kromě ČLR – týká především Indie, Japonska, Korejské republiky a Vietnamu. Ale také zemí Latinské Ameriky, jako jsou Brazílie, Argentina a další. Budeme hledat – a jsem si jist, že i nalézat – více společných zájmů s našimi tradičními partnery, s arabskými zeměmi, samozřejmě také při zachování dosavadních výborných vztahů s Izraelem.

Nástupem vlády ČSSD skončí éra podceňování arabských zemí a místy i jejich urážení, jak to ostentativně dělala Topolánkova vláda. Bude-li o to zájem zúčastněných stran, můžeme také pomoci při hledání východisek z letitých regionálních konfliktů, zejména na Blízkém východě. A stranou našeho zájmu nezůstane ani subsaharská Afrika.

Vrátíme ČR do hry v OSN a vůbec v multilaterální diplomacii. Po trapné prohře, kterou předvedli pánové Topolánek a Schwarzenberg při kandidatuře ČR na místo nestálého místa v Radě bezpečnosti, to považuji za zvláště důležité.

Rozsah tohoto článku neumožňuje bližší výčet všech zahraničněpolitických záměrů sociální demokracie. Pro informaci nejširší veřejnosti jsme proto k diskusi se širokou veřejností připravili na webové stránky ČSSD Oranžovou knihu ČSSD o zahraniční politice.

(článek byl otisknut 11. února 2010 v deníku Právo)