J. Bok v zajetí lží?

Byl jsem  přáteli  upozorněn na páteční  rozhovor Johna Boka zveřejněný na serveru Parlamentní listy (PL).

Přiznám se, že poněkud extrémní názory J. Boka znám a tak jsem po přečtení dvou odstavců Bokova rozhovoru v textu  už jen listoval, až jsem si všiml, na co mě vlastně můj přítel, který mně rozhovor poslal, upozorňoval. Týkalo se to přímo mě. J. Bok tvrdil, že kdysi donesl do policejní  centrály boje proti organizovanému zločinu v Dlážděné ulici materiály, ve kterých bylo uvedeno, že „Jiří Paroubek je podezřelý z trestného činu ve věci První pražské banky, která spadala pod magistrát. Ta byla díky machinacím v brutální ztrátě, ale došlo k tomu, že ji magistrát oddlužil a prodal jí za pár facek sociálním demokratům do Vídně. Měl jsem celou složku, která poukazovala na to, že za tím vším stál Jiří Paroubek“…

Náměstkem pražského primátora pro finance jsem byl od listopadu 1998 do srpna 2004, kdy jsem byl jmenován ministrem pro místní rozvoj a z Rady hl. m. Prahy jsem odešel. Stabilizace a oddlužení První městské banky (J. Bok nezná ani přesný název banky) proběhlo v letech 1999 – 2001. Já jsem se stal předsedou dozorčí rady První městské banky (PMB) v lednu 1999, tedy krátce poté, co jsem se stal náměstkem pražského  primátora pro finance. Mělo to svou logiku. V PMB moji předchůdci vytvořili toxická aktiva (ztráty z nesplacených úvěrů atd.)  v rozsahu 2,1 mld. Kč a PMB byla prakticky oběma nohama v nucené správě. Od chvíle, kdy jsem se stal v lednu 1999 předsedou dozorčí rady PMB, již touto bankou nebyl poskytnut jediný chybný úvěr. Banka byla postupně vyčištěna, a s velmi přiměřenými náklady pro ekonomiku města připravena k prodeji. Navrhoval jsem, po řádně proběhlém výběrovém řízení, prodej majoritního podílu Prahy v PMB renomované komunální bance s francouzským a belgickým kapitálem Dexia, což se, bohužel, nestalo. Zastupitelstvo města rozhodlo zejména hlasy koaliční ODS a také komunistů o prodeji  majoritního podílu města  v ní skupině PPF (a nebylo to za pár facek, ale za několik set miliónů korun prodejní ceny). Upřímně, ani toto partnerství s PPF nebylo vůbec  špatným  řešením, protože banka do dnešního dne pod jiným názvem funguje. Jako jednu z mála malých českých bank se jí  tedy podařilo zachránit. 

Kdyby si J. Bok dal alespoň práci s tím, že by pročetl soudobý tisk z roku 2001, respektive z let 1999 – 2001, zjistil by, jak se věci mají. Tedy, já jsem byl hlavou týmu, který připravil vyčištění První městské banky od toxických aktiv a zajistil při minimalizaci ztrát, které město v důsledku předchozích chybných rozhodnutí managementu PMB v letech, které předcházely mému nástupu do jejího vedení, záchranu této banky a prodej české finanční skupině. PPF, jak známo, nemá s vídeňskými sociálními demokraty vůbec  nic společného. Nevím ostatně, proč by vídeňská sociální demokracie nebo nějací její exponenti o tuto banku také  měli mít  zájem. Měli v té době  své vlastní velmi dobré finanční instituce...

Prostě Bok plácá nesmysly a lži. Kdyby se aspoň zamyslel např. nad tím, zda by bylo vůbec možné, aby se někdo, kdo vykradl dvě miliardy korun z komunální banky, mohl o pár let později stát premiérem a šéfem (tehdy, za mého předsednictví) nejsilnější politické strany v zemi. Moji političtí oponenti by něco takového nemohli nechat v letech 2004 – 2010, kdy jsem byl ve vrcholové politice, bez povšimnutí.  A zcela nepochybně by toho využili ke zničujícímu politickému  útoku na mě.

Pokud J. Bok plácá hlouposti a lži i v dalších částech svého rozhovoru v PL, který se týká jiných lidí a jiných věcí, je mi to líto. S ohledem na to, co napsal o mně a mém vztahu k PMB, to nepovažuji vůbec za vyloučené. Lži o PMB a zkreslování mé úlohy v řešení problémů  v této bance, použil konec konců ve svých zábavních pořadech nedávno  také konferenciér TV Barrandov J. Soukup. Bude to jedna z věcí, na kterých  bude postavena má žaloba na tohoto člověka. Udělat ze zachránce banky jejího ničitele je skutečně unikátně hnusná manipulace. 

Johnu Bokovi bych doporučil, aby se příště pouštěl do věcí, které jsou trochu klidnější, protože politika jej zjevně stresuje a do jejích tajů nikdy příliš  nepronikl. Mohl by například chodit chytat ryby anebo lovit motýly či sbírat brouky v českých luzích a hájích. Udělal by tím méně škody.

Jiří Paroubek