Devastační rozpočtová politika vlády

Včera v Poslanecké sněmovně vládní koalice po osmihodinové debatě s velkým jásotem prohlasovala zrušení evidence tržeb (EET) malých podnikatelů.

Ministr financí sice drmolil cosi o tom, že ekonomický přínos EET pro státní rozpočet není zřejmý a že naopak jsou zřejmé výdaje, které souvisí s jeho provozem. Seriózní ekonomové odhadují ztrátu v příjmech státního rozpočtu v důsledku likvidace EET na cca 15 mld. Kč. Není to sice mnoho, ale ani málo. A hlavně korunka ke korunce dává dohromady větší sumy. A kromě toho, proč by měli férové daně platit jen zaměstnanci...

Stejně tak vládní koalice jásala nad dalším devastačním zásahem do veřejných financí, který spočívá ve vyloupení pokladen zdravotních pojišťoven. Tedy především  VZP, o částku souhrnně ve výši 14 mld. Kč. Zdravotní pojišťovny prostě v předchozích letech dobře hospodařily, vytvářely rezervy, a tak co je na tom špatného, když vláda do těch rezerv hrábne,  že…

Vláda si zatím vůbec nepřipouští důsledky energetické krize (jak to přehnaně nazývá, k té teprve dojde), tedy situace, která nastala tím, že se připojila k hysterii Bruselu a bruselských institucí, které posilují spekulace o tom, kdy že se odpojí ruské ropovody a plynovody od odběratelů v západní Evropě.

No, Rusové to dobrovolně neudělají. Proč by dobrovolně vyklízeli pole konkurenci? Mají sice, pravda, k dispozici (s výjimkou cca 40 zemí Západu a jejich příznivců) celý zbytek „světa“. Zejména Indii, Čínu, ale také celou Afriku a Latinskou Ameriku, kam mohou ropu vyvážet. Stejné je to s jejich plynem.

Díky napětí v mezinárodních vztazích, které se negativně promítá v nárůstu cen plynu, ropy, ale také třeba pšenice, jsou ceny těchto komodit na mezinárodních trzích násobně nad úrovní, která byla obvyklá před pandemií koronaviru. Je tedy velmi pravděpodobné, že jakmile pomine ukrajinská válka, tak se ceny těchto komodit, ale také třeba průmyslových kovů, které evropský průmysl nutně potřebuje, začnou postupně snižovat.

Vláda nyní nakupuje s entusiasmem sobě vlastním, za zřejmě nejvyšší možné ceny plyn, aby jím naplnila zásobníky před zimní sezónou nejméně na 80% (na začátku uplynulé zimní sezony byla naplněnost zásobníků 87%). A až prý tyto zásobníky naplní, Rus může odpojit plyn a uzavřít kohoutky. Jen nevím, proč by to Rusko dělalo. I v časech nejtemnější studené války ropa a plyn proudily z východu na západ Evropy bez problémů.

Fialova vláda se vrhla na financování výstavby terminálů na zkapalněný plyn v Polsku. To představuje výdaje řádově za miliardy korun. Stejně tak, jako výstavba plynovodu z polského přístavu do naší rafinérie ke konečnému zpracování. To už budou možná desítky miliard...

Vláda hodlá také posílit plynovod TAL z Terstu, což si vyžádá zase nějaké miliardy či desítky miliard a nebude to pochopitelně hned.

Grandiózní záměry vlády však pokračují. Vláda se chce zbavit drobných akcionářů z ČEZ. V ČEZ je opravdu 30% drobných akcionářů, a pokud by vláda, řekněme, stanovila ceny ČEZem vyrobené elektrické energie na úrovni jejích výrobních nákladů plus přiměřený výrobní zisk, najednou by bylo dobře. Samozřejmě, pokud bychom tu část produkce, kterou potřebujeme pro vlastní spotřebu, neposílali znovu na burzu do Lipska. Tam by mohly jít pouze přebytky, které by byly pochopitelně dobře zpeněženy a udržovaly by ČEZ v zisku. No, ale vypořádání s drobnými akcionářů si vyžádá 200, možná až 250 mld. korun. To je další zářez do pažby zbytňujících  výdajů státního rozpočtu.

Pojďme dál. Včera předseda vlády slíbil generálnímu tajemníkovi NATO Stoltenbergovi, že Česká republika do roku 2024 hodlá utrácet na obranu 2% svého HDP. Co to bude znamenat? Ze současného rozpočtu 92 mld. korun vzrostou výdaje v resortu ministerstva obrany v běžném roce do dvou let na 150 – 170 mld. Kč. Tedy střízlivě řečeno se zvýší o 60, ale možná i o 80 mld. Kč. Připomínám, že vláda má smělé záměry právě v tomto resortu. Chce zakoupit padesát německých tanků Leopard za cca 20 mld. Kč. Tyto tanky jsou ovšem mnohem těžší, než tanky, jimiž česká armáda disponuje nyní. Už jen jejich doprava do základen na našem území by si vyžádala velké zásahy do silniční sítě, neboť nosnost řady mostů není na takové kolosy uzpůsobena. A pokud by měly vyjet tyto tanky ze základen do boje, musela by se tomu přizpůsobit silniční infrastruktura v celém Česku (mosty apod.) To by si vyžadovalo další, střízlivě řečeno,  až desítky miliard korun.

Ministryně Černochová sní také o další útočné zbrani pro českou armádu. Má jimi být 30 amerických stíhaček Phantom za částku převyšující 80 mld. Kč. Zatím máme 14 obstarožních Gripenů, které stačí přeletět republiku za 6 minut, v případě potřeby pak hlídkovat ještě nad Slovenskem či Pobaltím. K čemu tedy takové obří výdaje? Možná pro to, abychom udělali radost americkému výrobci těchto letadel.

To je jen namátkou několik "krásných“ záměrů vlády, devastujících v blízkém budoucnu státní rozpočet.

Na jednom smrtelně devastujícím rozhodnutí se již dnešní  největší vládní strana, ODS, podílela na podzim roku 2020, když souhlasila nejen se (správným) zrušením superhrubé mzdy, ale de facto také s akceptací nižších příjmů státního rozpočtu z nově konstruované daně z příjmu, což už věcně správné nebylo. Takto státní rozpočet ve svých příjmech přišel až o 100 mld. korun. Je to přímo rozpočtová rána morová.

V letošním roce je státní rozpočet pod velkým tlakem. Vláda po velkých slovních tirádách nejprve snížila schodek státního rozpočtu, spíše ovšem rozpočtovými triky, na 280 mld. Kč.

Již několik týdnů upozorňuji a váhavě tak činí postupně i řada dalších ekonomických institucí i komentátorů, že na konci roku lze očekávat meziroční pokles českého hospodářství. Abych to řekl přesněji, lze očekávat, že český HDP meziročně poklesne o 1 – 2%. To se samozřejmě projeví v příjmech státního rozpočtu. Nevytvoří se tak cca 100 mld. Kč příjmů, s nimiž státní rozpočet počítá. Tyto nevytvořené příjmy bude vláda z části kompenzovat příjmy, k nimž dochází u narůstající DPH z titulu růstu cen. Zatím takto vláda v rozpočtu "nahamounila"  cca 60 mld. Kč navíc. Tyto peníze chce použít v zásadě plošně na kompenzaci zvyšujících se nákladů na energie a teplo domácnostní i podnikatelů. Takže vláda nemá žádnou quazirezervu, ani skutečnou rezervu a naopak ještě ztratí příjmy v důsledku poklesu HDP.

Obávám se, že na konci roku,  přes všechna dobrá předsevzetí, která vláda učinila, budeme mít schodek státního rozpočtu zhruba na úrovni schodku, který jsme zažili za Babišových vlád.

Samozřejmě, že ukrajinští uprchlíci budou také něco stát. Vláda v této souvislosti hovoří o 50 mld. korun. Možná, že tyto peníze (já si myslím, že podceněné) dostaneme z Bruselu. Doufám ale, že to nebude na úkor peněz z fondů z EU, které jsou určeny na modernizaci naší země. Prostě, vláda se pustila, celkem bezhlavě, do restrukturalizace rozpočtu, nedokáže ovlivnit výkony a příjmy rozpočtu zejména v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině, pozitivním směrem. A proto se ekonomické problémy státu v tomto roce postupně ještě  prohloubí.

V každém případě by vláda měla hlouběji a pronikavěji uvažovat o řadě výdajů státu, o kterých sní, především v oblasti zbrojní, ale také v dalších oblastech. Je jinak totiž schopna úplně rozvrátit státní rozpočet.

Jiří Paroubek