Co nás čeká s generálem bez vojska?

Se zájmem jsem si ve čtvrtek přečetl rozsáhlý rozhovor s jedním z možných favoritů prezidentské volby, jejíž první kolo proběhne již příští týden.

Mohu říci, že mě nejvíce potěšila, z tohoto jeho rozhovoru, distance, kterou má vůči další kandidátce pražské kavárny a české pravice, Nerudové. Podle něj by nebyla Nerudová dobrou prezidentkou. S tímto hodnocením se plně ztotožňuji.

Pokud jde o Fialovu vládu, generál se přiznává, že „…tuhle vládu volil…“ a je prý „…za ni rád“. No, ale aby to nevypadalo, že je tak úplně stupidní a nevidí chaotický přístup vlády při řešení energetické a sociální krize, vyvolané růstem cen energií a hyperinflací, tak se přeci jen trochu, ale jen malinko,  od vlády distancuje. Prý došlo (a já s ním souhlasím) „…k neefektivnímu utrácení prostředků, protože za méně peněz mohly být lepší výsledky“. To se dá všeobecně říci kdykoliv. Žhavý kandidát na prezidenta se ovšem zapomněl zmínit, jak by to dělal on. Eventuální opatření proti inflaci pochopitelně nemá, ale schovává se za jména některých mainstreamových ekonomů, kteří s ním spolupracují. Co prý nebylo dobré, to bylo „pětitisícový příspěvek pro všechny“. Je škoda, že redaktor serveru Lidovky.cz, když se ptal na výši průměrné penze v Česku, se generála nezeptal, jaká je výše jeho penze a kolik dostává nebo bude dostávat jako penzista ze struktur NATO...

Pan generál tvrdí, že u nás máme progresivní zdanění u daně z příjmu. Opravdu „máme“, ale velmi miniaturní, a to od časů zrušení superhrubé mzdy (došlo k tomu k 1.1.2020). A tak se prý nezávazně můžeme „bavit, jestli by měla být (daň z příjmu) více progresivní“. Tedy inspirace ze Skandinávie u Pavla téměř u všeho, ale ne v daňové oblasti. No, a jak by chtěl pan generál a jeho věhlasní ekonomové Tůma a Marek, docílit, aby se rozvíjely veřejné služby na úroveň srovnatelnou se západní Evropou, když se nezvýší daňové příjmy státu. Jen úsporami to asi nepůjde. 

Nominanta na pozici předsedy Ústavního soudu po Pavlu Rychetském generál sice „v hlavě má“, ale „nebude ho sdělovat“. Ale to by právě byla jedna ze zajímavých věcí, která by mohla být vodítkem pro voliče, zda generála prezidentem volit či nikoliv.

Pokud jde o miláčka hochů z Langley, kde sídlí vedení CIA, ředitele BIS Michala Koudelku, to je podle Pavla pašák, který si prý „jmenování generálem zasloužil už dávno“. No, jak jinak.

A pak přicházejí zásadní otázky, které souvisejí s budoucím abnormálním zatížením výdajů českého státního rozpočtu. Generál „samozřejmě“ podporuje nákup pásových obrněných transportérů, děl, radiolokátorů, vrtulníků, letadel, a to jak dopravních, tak i nových nadzvukových stíhaček (americké F-35). Když se dívám jen na tyto Pavlem předpokládané armádní akvizice (tady pochopitelně o efektivitě nákupů prováděných bez výběrových řízení nepochybuje), jednalo by se přímo o rozpočtovou pohromu., i když z nějakého důvodu ve výčtu zapomněl na německé Leopardy za cca 20 mld. Kč. Jen v jedné větě rozhovoru s akademickou lehkostí naznačené akvizice armádních nákupů, by si vyžádaly vynaložení 250 – 300 mld. Kč z peněz českých daňových poplatníků. A pokud budeme vynakládat takto nesmírné peníze, abychom udělali radost zejména našim americkým přátelům a jejich vojensko-průmyslovému průmyslu, nebudeme mít dost peněz na pro náš národ mnohem potřebnější věci, jako jsou školství, zdravotnictví, sociální péče, dopravní systém atd. To ovšem pana generála neznepokojuje.

Ústavní čtyřka by se „měla scházet a domlouvat“, pokud jde o zahraniční politiku. Co na tom, že zahraniční politika je de facto doménou vlády a prezidenta. A předsedové obou komor parlamentu jsou tam podle Ústavy vcelku zbyteční, vlastně jenom jako dekorace.

Jako velvyslance do Ruska chce generál poslat s „využitím hluboké znalosti lidí, se kterými je v kontaktu“ někoho, kdo je "opravdu zdatným diplomatem“. Zkrátka, nějakého Dobrovského, který zničí jakoukoliv možnost nápravy vztahů s Ruskem.

Od Visegrádské čtyřky generál Pavel, a stejně tak zřejmě ani jeho američtí přátelé, nic neočekává a rád by do tohoto společenství zemí zabudoval další středo- a východoevropské země, „zase s výjimkou Maďarska“. Tím společným jmenovatelem pro vytvoření tohoto proamerického bloku středo- a východoevropských zemí by bylo to, že „v době krize na Ukrajině zastávají společný postoj“. Generál by rád cestoval ihned po zvolení prezidentem (k této tragédii snad nedojde) se slovenskou prezidentkou, zvanou na Slovensku příznačně Amika, podnikl společnou cestu na Ukrajinu. Prý by to „mělo hezkou symboliku“.

Pokud jde o jeho minulost, pan generál není vůbec znepokojen. To, že byl aktivním komunistou (dokonce předsedou ZO KSČ), že byl aktivní ve vojenské kontrarozvědce (VKR), kde školil špiony, kteří měli škodit západním imperialistům, přechází s akademickou lehkostí. Podle všeho měl být Pavel v komunistické rozvědce školen, aby se stal v zahraničí špionem vysoké kategorie. Jednu výhodu to má, že umí perfektně některé jazyky.

Jinak nad politikou amerických personalistů v NATO, kteří připustili, aby tam tento muž s podivnou minulostí z komunistických zpravodajských služeb, zastával delší čas druhou nejvyšší funkci v hierarchii NATO, by někomu mohl zůstávat rozum stát. Připomenu jen ale, že v hierarchii NATO působili ve vysokých pozicích v 50. letech také němečtí generálové, kteří předtím dobře sloužili Adolfu Hitlerovi.

Generál se zařazuje do vládního a mediálního českého mainstreamu, kdy fabuluje nebezpečí útoku Ruska na české území, pokud Rusko v konfliktu na Ukrajině zvítězí.

Jako pozitivní vidím, že v rozhovoru v Lidovkách Pavel nefantazíruje o bezpodmínečné kapitulaci ruských vojsk na Ukrajině, což by znamenalo ve svých důsledcích vyklizení Krymu a území na jižní a východní Ukrajině, převážně obývaných ruským obyvatelstvem, ruskou armádou.

Pan generál se neobtěžoval  naznačit „svou" vizi řešení tohoto smutného konfliktu mezi Ruskem a zeměmi NATO, zastupovanými ukrajinskou armádou, jenž už téměř rok probíhá.

Zkrátka, volit generála prezidentem, je jako dát štempl k další úchylné politice současné vlády,  včetně pokračování ukrajinské války, což ve svých důsledcích plodí hyperinflaci a děsivý propad reálných mezd  a životní úrovně českého obyvatelstva. Lze očekávat,  že v souhrnu dvou let (2022 a 2023) poklesne reálná průměrná mzda o 17-20 %. Jinak řečeno,  životní úroveň Čechů poklesne za pouhé 2 roky až o pětinu... A co na to pan generál? Nic.

Jiří Paroubek