Vaše doklady a doklady od vozidla

"To snad nemyslíte vážně? To nemáte nic lepšího na práci, než mě tady buzerovat, že jedu šedesát na padesátce? Viděl jste to prase co tu právě projelo? Mělo tam nejméně sedmdesát." "Teď řešíme Vás pane řidiči." "To je vám podobný, vyberete si mě, protože jedu první a všem ostatním to projde." "Prosím o Vaše doklady...."

Na práci dopravní policie lze nahlížet různě. Někdo vidí v policistech jen prudiče a otravnou část dopravy, kterou je třeba eliminovat jak jen to jde. Zajímavý je i přístup řidičů jednoho k druhému typu "Já a Ty".

Já jedu v obci rychleji - protože na rozdíl od Tebe umím řídit.

Mně se nemůže nic stát a ty se mi kliď z cesty.

Já mám silnější auto, mám tedy přednost. Co na tom, že musíš přibrzdit i když jsi na hlavní a máš  přednost ty? Však se z toho nepo...

Jsem jediný komu přijde, že čím dál tím víc řidičů uvažuje právě tímto způsobem?

Dnes jsem četl blog, zabývající se zvýšením rychlostních limitů. V tomto blogu byla část argumentů, se kterými lze souhlasit a část, se kterými souhlasit nemohu. Vzhledem ke své profesi najezdím denně cca 200km. A nebudu tvrdit, že nikdy za žádných okolností neporuším pravidla silničního provozu. Že se mi nikdy nestane, že si neuvědomím, že cesta vede z kopce a auto se mi rozjelo trošku víc, než by mělo.

I přesto se snažím předpisy dodržovat. Ne proto, že jsou to předpisy, ale proto, že se domnívám, že mají svůj smysl. Zejména v obci. Všichni jsme jen lidé a děláme chyby. My, ostatní řidiči, chodci, všichni. A pomalejší jízda může předejít problému. Neplatí to jen v dopravě, ale všeobecně při riskantních činnostech, že k závažným nehodám dochází zpravidla při porušení více než jednoho bezpečnostního pravidla.

Je samozřejmě pravda, že všechno je o zkušenostech, odhadu a hlavně ohleduplnosti vůči druhým. Spousta riskantních situací vzniká také z přílišného spolehnutí se na vozidlo, vozovku a reakci ostatních, jenže, co když mi například nezafunguje spojka tak jak chci? Co když se druhý řidič na sekundu zadíval jinam ( a komu z nás řidičů se to občas nestane). Co když druhému řidiči nefungují brzdy tak dobře jako mně, nebo jsou o něco hůře konstrukčně provedené? Co když vyběhne odněkud dítě, pes, nebo vletí nějaký předmět do vozovky? Není těch co když už trošku moc?

K rychlostním limitům..

Jeden z argumentů zvýšení rychlostí byl ten, že v Německu je na řadě dálnic neomezená rychlost a nehodovost je menší než zde. Ano, pravda. Ale... Jaké je průměrné stáří vozidla v Německu? A hlavně - jaké jsou návyky německých řidičů? Stačí se občas někde zařadit do špatného pruhu a pokusit se o přeřazení. Mé zkušenosti s tímto jsou z Německa, Francie a podobně diametrálně odlišné od zkušeností v Čechách. Nevím jestli je to jen registrační značkou z cizího státu, ale přijde mi, že na západ od našich hranic se jezdí o dost ohleduplněji, než zde.

Lidé velmi často argumentují špatnou prací policie. Ale mezi náma - ruku na srdce - jaké podmínky naši policisté mají k práci? Jaký mají rozpočet? Kolik mají kvalitních vozů? Jaké mají pravomoci a práva? Bavil jsem se s dopravními policisty při běžné kontrole a mimo jiné jsem se dozvěděl, že mohou projet za jednu svou službu neuvěřitelných 50km! A to včetně návratu na základnu. Jak potom mají svědomitě vykonávat svou práci. Kam mohou dojet od své základny?

Občas mám ze všeho pocit, že za všechny problémy na silnici může policie. Vždyť přece češi jsou všeobecně slušní, ohleduplní a zkušení řidiči, kteří pečlivě dodržují předpisy vyzkoušené ve značné části civilizovaného světa.