Medžugorje

O fenoménu Medžugorje jsem se dozvěděl již za totality a po revoluci v 89. jsem tam jel poprvé. Pro neznalé čtenáře Medžugorje je městečko v Herzegovině,25.km o d Mostaru, kde od r. 1981 několik vizionářu tvrdí pod přísahou,že se jim zjevuje Matka Boží, Panna Maria a předává lidem poselství. Do tohoto poutního místa jezdí lidé z celého světa a ač církevně tato zjevení zatím uznána nejsou z duvodu pokracování zjevení,je toto poutní místo známé v celém křestanském prostoru. Mé první návštěvy tohoto místa byly spíš ze zvědavosti,ale tehdy jsem se dozvídal od spousty spolupoutníku,kolik pozitivních věcí se v jejich životech událo po návštěvě této mariánské svatyně. Na Medžugorje jsem si vzpomenul opět po pár letech,kdy jsem se dostal v životě do lidsky neřešitelných situací,kdy jsem ztratil v životě veškerou naději. A strávil jsem tam celý rok,bez mzdy, jen za ubytování a stravu jsem tam pracoval pod fra Barbaričem, kde jsem se setkal s podobnými lidmi z celé Evropy i Ameriky. Naším životem byla i učast na mši sv. a  denní tvrdá práce pro rodiny, které ztratily své otce v jugoslávské válce.Stavěli jsme jim tam SOS vesničku,kde tito lidé našli utočiště.Jejich domovy byly ve válce také často vypáleny. A já jsem si říkal, co tady vlastně dělám,co mám společného s jejich válkou? Ale zustal jsem,dostal jsem se do německé komunity a naučil jejich jazyk,  zakusil přátelství s lidmi z celého světa,pocit,že dělám něco užitečného, i když jsem měl dojem, že moje problémy to nevyřeší. Potvrdil se ovšem nepsaný zákon,pomož a bude ti pomoženo. Při návratu domu po roce se muj život zcela změnil a mužu říct, že to bylo jedno z nejkrásnějších období v životě.  

Hlavní část textu jsem propásl.

Nevadí.V mém životě v Medžugorje  nastala v mém životě pozitivní změna,jejíž plody okouším dosud.

Facit: jedte tam a pak kritizujte.Jsem hluboce přesvědčen,že tady se spojil náš svět s věčností a dá lidem odpovědi i na lidsky neřešitelné problémy.Já jsem toho svědkem.