Babička z otcovy strany jednou líčila, jak se "oba kluci" narodili támhle v rohu na gauči. A jak ji porodní bába přemlouvala, aby šla rodit do porodnice.

Mirko, pěkné vzpomínání. Jak víš, bylo nás sedm, jen já jediná se narodila v nemocnici. Tak to tehdy prostě bylo.

Dřív běžně ženy rodily doma a smrt dítěte nebo rodičky nebo obou byla také běžná.

To je vše, co k tomu jako muž mohu říci: svou ženu bych do porodnice odvezl třeba i proti její vůli.

Věřím Vám, je to individuální - ale nevím, kdyby se  vyskytly nějaké větší komplikace, jestli by to tenkrát "panimáma" Novotná zvládla... Máklokdy bývá porod snadný - zejména u prvního dítěte... (Znám to). 

no jo... co bych dala za to, kdyby mě v porodnici nechali porodit v klidu, jako porodní bába Vaši maminku... Jenže to bylo samé píchnem vodu, dáme něco na spaní, dáme něco na rychlejší otvírání, to musíte ležet, sedět, chodit, nechodit, kýbl oxytocinu, miminko nechce dorotovat, miminku se nedaří, honem tlačit a hezky v leže at pan doktor vidí, honem kleště, zdravé dítě (agpar 9-9-10)šup do inkubátoru, ... Ten nerespekt k rodičce jsem zvládla a zahodila za hlavu, ale nerespekt k porodu (urychlování, zasahování, šnůra zákroků které vyvolávaly další zákroky) byl prostě špatně... chápu ženy které po takovém porodu chtějí rodit doma.

A co třeba nějaká alternativnější porodnice? Jsem matka teoretička, ale doma bych do toho nešla.