Jako vždy krásné psaní.

Nejhorší pro mne byly prvomájové průvody na VŠ. Velké město, nekonečné, pomalé posouvání se vpřed - čili minimálně 3 - 4 hodiny na ulici za jakéhokoli počasí. Nikdo si tehdy nedovolil absentovat.

Já jsem dříve pracovala v menších podnicích ve Zlíně, hlavně v propag. oddělení jako výtvarnice- návrhářka, pak 17 let až do důchodu jako prům. výtvarnice v továrně na zpracování plastů Fatra v Napajedlích. Ve Zlíně jsme také prožívala dlouhé průvody přes celé město. A někdy u toho byla i legrace. Když průvod končil, (Na Zarámí), čekala tam již stálo spousta lidí , kteří rozebírali ty alegorické vozy. Kdysi jsem viděla, že když tamdoh přijel alegorák podniku Zelenina , jedn z těch š čekajících zakřičel" "Jsou tam kokosáky"! Všichni se na alegorák vrhli- ale kdepak kokosové ořechy, ale bulvy celeru. Ale rozebrali i celer, mrkev, brambory- všechno. Dokonce i asparágusy av květináčích. Tož takové máme spoluobčany. My jsme s manželem nechodili vždycky, ale někdy jsme museli, ono se to totiž zapisovalo - a měli jsme děti, které byly nadané a chtěly jít studovat. Kdo v té době nežil, ten to nepochopí. Zdraví Vás, pane c Chmelíku a děkuji za nahlédnutí.

Moc mi líbilo to vyuziti prvomájových průvodovych pomůcek pro podporu rajčatových sazenic.

Srdečně Vás zdravím a přeji Vám hezké dny.

Pane Chmelíku, někteří zaměstnanci tam chodili i kvůli tomu. Když se májová manifestace rozcházely, někteří lidé ty plastové tyčky odhazovali- a jiní je zase sbírali. V továrně Fatra se na prvomájové oslavy dbalo, všechno bylo předem zajištěno. Sraz na nádvoří, (i s čítání oveček), nafukovací mávátka z PVC dopředu zařazeny do výroby hraček, a tak podobně... Zaměstnanci sice brblali, ale na průvod přišli. Už i proto, že v podnikové jídelně dostali laciný obě, většinou řízky s p bramborovým salátem. No jo, kde jsou ty časy - teď ˇzase prožíváme jiné "radosti". Svět kolem nás se změnil Ani tu internacionálu (hydrocentrálu) jak se říkalo, zjsm z amplionů jsem již dlouho neslyšela. Díky, hezký jarní den- a hodně zdraví Vám přeji, pane Tomáši.

Rada som si to prečítala, pozdravujem a želám krásny máj.

Děkuuji Vám, paní Janko, a přeji Vám nápodobně.

Mirečko, já věřím na polibek jen pod pravou českou třešní - na sakury a podobné, i když nádherně kvetoucí stromy, nevěřím. Párkrát jsem byla políbena i pod vrabčinkou a jednou dokonce pod střemchou, a bylo to vždy účinné, neuschla jsem! Krásné jarní dny!

Jarmilko, to vím, že je to spíš jen pověra, ale co kdyby? Některé věci jsou nevysvětlitelné. Já například věřím na telepatii, zjistila jsem, že u mne funguje. A tož tak. Třešně, nebo višně - anebo jabloň - to je jedno. Hlavně že žijeme v miru, a v pohodě. V manželství i v partnerství je důležitá tolerance a pochopení jeden druhého. To je důležitější než nějaká bláznivá láska. Děkuji za pěkný příspěvek a Ti přeji Ti také prožití krásných jarních dní. Příroda je lékem na všechen naše smutky a neduhy. Hodně zdravíčka Ti přeji.

Děkuji, paní Ivanko.

Jen technická poznámka: Známé Petrovy kameny.

Pane šťastný, Děkuji za připomínku, opravím to.

Já jsem nejvíce litoval sebe, protože jsem byl díky své konstituci vybrán jako nosič transparentu. Co uděláte s takovým transparentem? A co když je ten druhý ideově zapálený? To byly problémy ...

Pane Pokorný, já jsem jako žena nikdy transparent nosit nemusela, ale vím, že ti, co vlajky nebo transparenty nesili, dostávali za to od podniku bakšiš - 50 Kčs. Takže to nebyl problém. Jo, a ještě poznámka. V tom podniku na zpracování plastů byl den prvního máje neoficielně zaměstnanci nazýván "den zlodějů". Když si chtěl někdo něco z pracoviště tajně odnést, např kus folie, ubrus PVC nebo balíček svačinových sáčků apod., byl to nejvhodnější den v roce. Brána byla otevřená, nekontrolovaly se tašky, volno měli i vrátní. -( paní "bysstroočka",vrátný "bedna kýtu" a další. . Děkuji Vám za za příspěvek.

Nejvíc jsem litoval domovníků v domech, polde kterých průvody procházely. Každý tam za dveře zahodil prápor či mávadlo, transparent, které pak domovníci celý den museli nosit někam na smetiště.

Já jsem litovala děti, které musely se školou do průc vpdu, i když bylo chladno a pršelo. Do průvodu jsem je nepouštěla. Díky za poznámku.

Byl první máj, lásky čas a paní Mirka opět dala do okének své chaloupky sovětské vlaječky a za zpěvu Písně práce pod portréty velkého Josifa Vissarionoviče a Klementa Gottwalda doufá, že zase bude lépe.

Kdepak, pane provokatére... Měli jsme souseda, soudrua školního inspektora, ten vlajky bedlivě sledoval, a já jem mu dělala všechno naschvál. Když vlajky, tak dvě české. A měli jsme problémy... Mstil se. S dětmi na školy - vždy až na odvolání. Poděkovala bych vám za příspěvek, ale Provokatérům se neděkuje.