Pane Dvořáku, takové pokoření a ponížení, jaké jsme tehdy zažili,  se zapomenout nedá. Díky za reakci.

Žel, je tu stále dost lidí, kteří na to zapomněli. A co by "osvoboditele" zase vítali s mávátky.

Jsem rád že tento nečas ještě občas někdo vytáhne. Naštěstí jsem se narodil pár let po rozdělení československa, sice mě tato událost mrzí ale což slováci se chtěli rozdělit tak se stalo.

Je to pro mě něco novýho slyšet i jiný názor a pohled na tu dobu, od otce který to prožívá řekl bych až moc, a vždy se rozčílí a začně vyprávět všechny zvěrstva které mu režim udělal. A proto děkuji za skvělé přiblížení a zároveň jak ste tu situaci zvládla.

Jsem dost vlastenecky založen a nevím jak bych se zachoval já, ale vím že by to pro mě nedopadlo dobře. Proto ještě jendou děkuji a karma

Pane Černý, nechtěla bych si to ještě někdy zopakovat, ale jsem ráda, že jsem to jednou za život prožila. Lidé se totiž v té vypjaté situaci chovali úplně jinak, než  se chovají běžně. Tehdy jsem byla opravdu hrdá, že patřím k tomuto národu. Trvalo to bohužel krátce, někteří otočili velmi záhy. Díky za reakci.  

pekne, ale to ze by se mely konflikty resit diplomaticky a ne zbranemi, to rikali na Zapade tenkrat take, a nam to tenkrat v srpnu bylo take na prd, takove knizeci rady na nic nejsou kdyz mocnost chce neco jineho.

velmi pěkně jste to napsala, prožíval jsem to podobně

"....řešit problémy mezi Ruskem a Ukrajinou klidně, cestou rozhovorů..."

vždyť podle vás Rusko nemá s Ukrajinským konfliktem nic společného