I na fotografiích, Jitko... No jo, takový je život.... "Jednou na svět, podruhé z něho"... (Jak říkávala naše valašská babička, a měla pravdu). Pěkný den. Díky za reakci.

Mirko, naprosto rozumím Tvému smutku. Ale v myšlenkách a hlavně v paměti, bude jablůňka stále na svém místě.

Staré stromy a jejich větve jsou jako ruce starých lidí...

Krásně napsáno

Díky z poznámku, paní Jano...

Stromy jsou jako lidi, Mirko. Děkuji Vám za poezii ve Vašem blogu