Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Jitko, díky za zastavení, zdravím. :-)

0 0
možnosti
Foto

R^Hezke vzpominky, Mirko:-)

0 0
možnosti
OU
Foto

Máte pravdu, jsem asi starší než Vy, já to zažila až později. Ale politiku do toho vzpomínání na školní léta plést nechci. Dost je jí teď - kolem nás... A k ničemu dobrému to nevede... Chce to už zase víc vzájemné tolerance... Díky za zastavení...

1 0
možnosti
Foto

Bylo to opravdu ke konci války, a dokonce jsme se i učili jazyku německému, měli předmět němčinu..A také skončily ty papndeklové brašny a měli jsme školní aktovky. Dřevěný penál, pouzdro na pero s kovovou špičkou, tužkou, gumou a ořezovátkem vydrželo ještě nějaký čas. Plnící pera přišla až později. Já jsem na něm měla na dřevěném pouzdru natisknuté slovácké ornamenty. Náš první učitel, vlastně řídící školy jiří K... , byl hodný, a hodně nás naučil. I na ty další učitele i učitelky si dobře vzpomínám, byli dost přísní... Kde jsou ty časy. Díky, Jarmilko, za reakci na můj článek. :-)R^

1 0
možnosti
Foto

R^První třída kašička, druhá třída růžička.;-) No z prvního dne školy (z rodinných důvodů jsem nastoupila až v listopadu do rozjeté třídy...) si pamatuju hlavně to, jak pan učite přesvědčoval mého otce k zakoupení mikrotužky místo klasické tužky ve dřevě. A nesměla být růžová, která se mi líbila nejvíc, ty se rozbíjely.

1 0
možnosti
Foto

Přemýšlela jsem, proč se u nás říkalo té druhé třídě "myšička" - a pak mě napadlo, že asi kvůli těm prvním zubům , co nám v šesti letech padaly. Těm se u nás na vesnici říkalo "myšáci". Díky, paní Kláro, za vzpomínku. Zdravím. :-)

1 0
možnosti
Foto

R^R^ Takové články mám nejraději.

Já už jsem břidlicové tabulky nezažila, psali jsme na papíry a do sešitů. V první třídě obyčejnou tužkou a také perem, které se namáčelo do inkoustu v kalamáři, zasazeném v lavici. Měli jsme i předmět nazvaný krasopis. Ve druhé třídě už jsme měli povoleno psát plnícím perem a ještě později přišly na řadu propisovačky. Na učitele v první třídě snad vzpomíná každý. My měli paní učitelku a byla velmi hodná a vlídná, jinou snad prvňáčci ani mít nemohou. V dalších ročnících už velká vlídnost není na místě, aby to nedopadlo jako s učitelkou Maxovou, tam je více zapotřebí Igora Hnízdo (ale v dnešní době by Hnízdo bohužel stíhali za týrání dětí).

1 0
možnosti
  • Počet článků 333
  • Celková karma 20,68
  • Průměrná čtenost 717x
Povoláním výtvarnice - kreslím, fotografuji, píši, zajímám se o vše, někdy i o politiku. Zlobí mě lež, pokrytectví, nespravedlnost, nesoulad ve společnosti - i v mezilidských vztazích. Publikace mých článků a fejetonů v různých časopisech, knížka vzpomínek a příběhů, Vyprávěnky. 

mpantlikova@seznam.cz

Seznam rubrik