Zdravím Tě, Jitko... Tvoje příběhy jsou také pěkné a zajímavé...

Mirko, díky!

Mirko, hezké!

Kdo hledá, najde... I když je to někdy problém. Malé děti mají někdy podivné nápady, Vás tenkrát zajímaly víc slepice, než krásné než tylové šatičky... Mého bráchu jednou našli v králikárně mezi ušákama... Díky, paní Věro, za příspěvek.

Bylo po válce a na Boží tělo se počasí vydařilo. Rodiče mě vyšňořili do nových růžových tylových šatiček a pustili mě na dvůr. Sami se oblékli do svátečního, ale hledali, hledali a nemohli mě najít. Pak zahlédli velikánskou růžovou mašli v díře pro slepice a za tou mašlí jsem se pak objevila já - vracela jsem se z ulice. Bylo to neuvěřitelné, ale sváteční paráda neutrpěla. Fotodokumentace je k nahlédnutí.

Díky za pochvalu, Pavle...

Mirko, moc pěkné povídání

Náspí je něco jako užší nezasklená veranda, oddělena od dvorku dřevěným plůtkem a opatřena brankou, aby se dovnitř nedostala drůbež... Na Slovácku se tomu říkávalo (ty) náspja... Nahoře byly kryty prodlouženou střechou, dole (vydlážděny cihlami nebo barevnými dlaždicemi. Díky za poznámku.

Pěkné, moc krátké. Co je to náspí?