Já se na ně nezlobím, bylo to ode mne jen jemné upozornění (polohlasné) - dobře myšlené... Čekala jsem tam přes hodinu. Díky za reakci na můj text.

Lidi jsou v čekárnách nervózní, já vždycky dělám, že tam nejsem, protože mi dělá zle větší množství neznámých lidí pohromadě. Tak to se málokdy pouštím do povídání. Tak se na ně nezlobte, možná byli prostě unavení a chtěli být někde jinde. Vám karma.

To víte, že jo... Díky, pane Dalibore, za poznámku.

Díky, Ludmilo, přeji pěkné dny a hodně zdravíčka...

Jako bych se viděla a slyšela...)))

Hezký den i ty příští

Já "vyrukuji" na obranu většinou jen tenkrát, když se někomu slabšímu (dítětí, starému, nebo nemocnému) člověku ubližuje. Jinak se do záležitostí jiných lidí - (dospělých) raději nepletu. Mám zkušenosti. Kdykoliv jsem se zapletla (byť v dobrém úmyslu), většinou jsem byla nepochopena - a následně "potrestána"nevraživostí. Až později mi bylo často přiznáno, že jsem měla pravdu... Ale co už pak s tím? Komu není rady, tomu není pomoci...

Mirko, jako bych viděla a slyšela sama sebe!Přesně tak totiž reaguji v určitých situacích. A už jsem tolikrát poučena, že je někdy škoda slov a starat se fakt jen o svý. Ale myslíme to vždycky dobře, že?

Díky, Ivanko... :-)

Mám zatím, na štěstí, uši docela v pořádku - až na tento ojedinělý zádrhel... Ale doufám, že to bude brzy OK... Díky za zastavení, paní Kláro.

Díky b Bohu, povedlo se, už mám zase vlastní naslouchadla (uši) v řádku v pořádku... Ach jo, není nad to být zase zdráv a vesel. Přeji vám to všem.

S tím proplachováním ucha nevím, nevím. jednou mě takhle týrali nevím jak dlouho. S ušima jsem si v dětství užila, teď nosím naslouchátko a když se mi v uchu udělá špunt, při kontrole ho můj šikovný doktor vyndá za pár vteřin zcela bezbolestně. Musí se to holt ale umět.