Pútec a lelíky (nostalgická)

  Nedávno byl v odpoledním vysílání brněnského rozhlasu vysílán pořad zaměřený na slova málo známá, zapomenutá, neboli mírně archaická. Jeho součástí byla i soutěžní otázka pro posluchače, jestli vědí, co znamená slovo pútec. 

Po chvilce, když se nikdo neozval, host pořadu, známý brněnský „jazykozpytec,“ vysvětlil, že slovo pútec znamená pěšinku, neboli chodníček ve vlasech, přesněji řečeno - v účesu. Poznamenal k tomu, že je tento pojem, jak vidět, pro většinu posluchačů neznámý...

Nevím  jak pro koho, ale pro mne neznámý není. Jako dítě jsem se s  ním denně setkávala, a to v souvislosti s jiným, dnes již také poněkud archaickým, a na Slovácku hojně používaným  slovem - lelíky. Do svých patnácti let jsem totiž nosila copy, lelíky, které mi maminka po ránu denně zaplétala. A neměla toho málo. Zaplétala je i mojí mladší sestře - a sobě. Maminka měla totiž jeden silný cop - lelík, a my se sestrou každá po dvou. To máte dohromady pět lelíků - a když k tomu připočtete po dvou tenčích lelících, které jsme měly já a sestra ještě každá nahoře po stranách hlavy, ty se vplétaly do těch spodních co sahaly až na záda, dělá to v součtu s tím maminčiným - zaplést denně po ránu devět lelíků. Naše lelíky byly prostředkem hlavy rozděleny pěšinkou, zvanou pútec. Ten musel být rovný jako podle pravítka, ne nějak pokřivený, nebo nedejbože klikatý. To by se pak říkalo, s prominutím, že vypadá „jako když volek ch.í.“

Ach jo, kde jsou ty časy... Když nám bylo patnáct, odešly jsme do města studovat na střední školy a vlasy jsme si podle tehdejší módy ostříhaly. Pak jsme si je nechaly znovu dorůst a nosily po nějakou dobu tehdy módní „koňský ohon“, ale později jsme si naše hezké husté vlasy kazily i trvalou. Mamince se to vůbec nelíbilo a říkávala: „Tak proto jsem se tak dlúho trápila se zaplétáním vašich lelíků, abyste dneska vypadaly jako opice?“ Nic nepomohlo naše vysvětlování, že je jiná doba a tak dále - a tak dále, dlouho se s tím nechtěla smířit. Sama se svým stříbrošedým silným copem vydržela až do konce - až do svých čtyřiaosmdesáti roků. To jsme ji ho pak zaplétaly zase my dvě se sestrou...

S dnešní módou  mladých děvčat by byla určitě spokojená. Obě dlouhovlasé dívky našich vnuků nosí například  hladký účes s pěšinkou - s pútcem uprostřed hlavy. A  i  ty copy si občas zaplétají.  A sluší jim to, dcerkám…

Svět se mění, ale móda se opakuje - i v těch účesech. A je to tak dobře.