Paříž roku 1968 (1)

Před několika dny se ve Francii, v městě Paříži, stala velké událost, po pěti letech od ničivého požáru pařížské katedrály Notre - Dame se za účasti nejznámějších světových celebrit a státníků konalo její nové otevření.

Při této příležitosti jsem si vzpomněla na dobu před dvaceti šesti lety, kdy jsme s manželem Paříž navštívili. Mezi nimi i slavný gotický chrám Notre-Dame, známý i z románu Zvoník u Matky Boží Viktora Huga. Bylo to v červenci 1968, nezapomenutelné doby takzvaného „pražského jara“ , které bohužel trvalo krátce - a skončilo bohužel tak neslavně. Okupací naší repuliky, tehdy ČSSR, vojsky Varšavské smlouvy.

Přijeli jsme do Paříže rychlíkem, na pozvání (tehdy to ještě jinak nešlo). pobyli jsme tam asi jen deset dní, a chtěli jsme tam toho vidět co nejvíc. Byli jsme tehdy mladí, hodně jsme chodili pořžskými ulicemi, ale hlavně jezdili pařížským metrem. Já jsem tenkrát hodně kreslila a fotografovala. Nakreslila jsem si Eifffelovu věž „z žabí perspektivy“, kopec Montmartre s jeho s malíři, řeku Seinu i s bezdomovci, jednu rušnou pařížskou ulici z balkonu hotelu ve kde jsme byli ubytován, i slavnou katedrálu Netre Dame z nábřeží řeky Seiny. Fotografií mám také dost, ale tehdy byla móda fotit na diapozitivy, mám tedy hlavně diapozitivy, obyčejných fotek černobílých jen poskrovnu.

Byli jsme tam, jak jsem se zmínila, v červencci 1968 - z každého novinového stánku se na nás usmíval se zvednutou pěstí Alexandr Dubček, francouzskými novináři vtipně nazýván „dobrý voják Švejk“. Po návratu domů, za měsíc v srpnu, nás navštívila „spřátelená“ vojska VŠ – a bylo po ptákách. Byli jsme rádi, že jsme to ještě v červenci stihli. Brzy na to se začaly zavírat naše státní hranice.

Během těch deseti dnů našeho pobytu v Pažíži jsme navštívili téměř všechna známá historická místa. Galerii l Louvre, budovu Invalidés s vojenskou kaplí i hrobkou Napoleona Bonaparten slavný pařížský hřbitov Montparnase, zastavili jsme se u antického průčelí chrámu Madeleine, vkročili do pařížské Opery, kde jsme obdivovali ve vstupní hale fresky Marka Chagalla, , prohlédli jsme si slavnou Eiffelovku i rozlehlé Martovo pole, prošli se po nábřeží řeky Seiny i vykřičeném bulváru Pigalle se slavným Moulin Rouge. Navštívili jsme i proslulou pařížskou tržnici, zvanou „břicho Paříže,“ která byla později nahrazena novou, moderní..

Naše hlavní zastávka však patřila i slavné gotické katedrále, Chrámu Matky Boží – Notre - Damu. V ní mě nejvíc zaujala její majestátnost, ale i její nádherné barevné vitráže, hlavně ta největší, kruhová, v průčelí chrámu.

***

Pak, po roce 1989 jsme byli v Paříži ještě jednou, se zájezdem Fatry Napajedla. Tehdy jsem jen fotografovala, kreslit se nedalo. Zájezd tam trval pouze tři dny. Náš průvodce, starý pan profesor francouzštiny Lekš z gymnázia v Uh. Brodě, s námi projel autobusem město. U historických objektů autobus zastavil a pan profesor nám o nich velmi zajímavě povyprávěl... Bylo to dost rychlé, ale tentokrát se dostalo i na zámek Versailles a na galerii impresionistů v muzeu Orsay.

Město Paříž si mě navždy získalo.

Gotická katedrála Notre – Dame (Pohled z nábřežím Seiny)

Tanec (Auguste Renoir) Snídaně v trávě (Eduard Manet) Galerie Orsay

Procházka po Pigalle

Pohlednice Paříže