Pěkný článek

díky za pochvalu, pane Ravku.

Hezký článek, děkuji.

Pokud jde o motivaci mediálního strašení coviden-19, ruský analytik Pjakin uvádí toto podobenství: Sedí anděl na hoře a okolo jde Smrt do města. Anděl se jí zeptá: „Proč jdeš do toho města?“ „Jdu si tam pro 8 tisíc lidí!“ Vrací se zpět a anděl říká: „Ale proč jsi jich vzala 15 tisíc?“ „Já slíbila osm a ty jsem si vzala. Ostatní se ke mně ze strachu přidali sami!“

Chování médií je neprominutelné...

https://stoces.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=760012

Ano. je to tak. Strach má velké oči - Musíme být opatrní, ale co má přijít, asi přijde. Ale zdí se, že to nejhorší je za námi... Díky, pane Stočesi, za moudro, budu si to pamatovat.

Mirko diky za clanek, pro mne plny nostalgie.

Prekvapilo me, ze i kdyz jsou ty vesnice, kde jsme oba vyrustal, jenem "pres jedno od sebe", je uz dost rozdil v krojich.

Jinak co se tyka Covid-u, tak tady se to tak nebere, opatreni jsou krome jedne vyjimky (zakaz shromazdeni vice nez 50 lidi) jenom formou doporuceni nebo tak zvanych "vaznych doporuceni", ktere ale cast populace - hlavne nezodpovedna cast mladeze, vesele ignoruji.

Díky, pane Dane, za poznámku, až budoucnost ukáže, co bylo lepší. Ale doufám, že vakcína proti covidu19 je již na obzoru.

Kéž by celá ta korona byl jen hrozný sen a my se mohli probudit do normálního života, jaký už tu dlouho není....

Díky, já Vám také, paní Ludmilo.

"Sen je sen", naše podvědomí pracuje, znám to. Vám přeju jen samé hezké sny

Krásný článek, Mirko, ale smutný. Naději vkládám do očkování.

Myslím, že málokdo je dnes veselý... Já se ale snažím. Přeji Ti, Honzo, h také veselou mysl a hodně zdravíčka.

Smutný coronavirový sen ať zůstane snem. Naštěstí máme krásné vzpomínky, ty jsou důležitější. A ten krásný kroj je důkazem, že naša Morava je záležitost

Ano, snad to trápení brzy pomine. A ty moravské kroje jsou náš poklad. Srdečně zdravím...

Moc hezky blog i přes ty všechny smutné okolnosti, kdy se realita vkrádá i do snů, a nemůžeme svobodně žít své životy. Pro mě je jižní Morava srdcem naší země.

Ale nebojte se, vážená a milá paní Pantlíková. Musíme věřit, bude zase dobře.

Díky, pane Tomáši, Vaše obrázky a vtipy mě j také vždycky potěší.