Moc milé!

Děkuji Vám, pane Tomáši. Dobrou noc.

Koťátko...

Děkuji, paní Ivanko.

Paní Veroniko, díky za nahlédnutí. Zdravím.

Sodovku som kupovala oranžovú a žltú, a takú vo vrecúškach na stanici. Pekné a milé rozprávanie, vnučka si aj zapamätá, že jeden z jej prvých nákupov jej pomohla poriešiť stará mama

Ano, paní Melišová, ta druhá sodovka byla spíš oranžová než červená. Kupovala jsem je jako dítě vždy v neděli v násedlovské hospodě U Kopečků vždycky jen dvě. Žlutou a oranžovou. Pivo js emdžbánu sem neupíjela, nechutnalo mi. Zdravím Vás na Slovensko. A naše pravnučka o které píši je šikovná dcerka, je zvídavá, a hodně si pamatuje. V červnu se jí narodila sestřička. Máme z nich radost. Děkuji Vám za příspěvek.

Roztomilý článek! Všechno je jednou poprvé. Já jsem začala nakupovat asi v šesti letech. Pro mléko do konvičky a dvoukilový chleba jsem chodila tak často, že si ty ceny pamatuji dodnes. Dva litry mléka 3,60 a ten chléb 5,20 Kčs. Tátovi jsem chodila do hospody pro pivo do džbánu. Kolik tehdy stálo, to už nevím, ale třeba se tady nějaký pamětník ozve. Někdy jsem zašla do hospody pro tátu. A to ráda, protože mi tam vždycky koupil nějakou laskominu, lentilky nebo čokoládu. Sladké byly to časy!

Děkuji, Jarmilko, za komentář. Ta naše pravnučka má teprve pět roků. Pamatujte si hodně. Já jsem do obchodu chodila hlavně a pro kvasnice a mléko, které nalévala prodavačka do a plechových konví. A do hospody také do džbánu pro pivo a pro sodovky. Jedna byl červená a druhá žlutá. Cenu piva si nepamatuji, sodovky za války sttály asi 3 koruny. V obchodě jsem si jako dítě mohla koupit pendrek, anebo kačení mýdlo. To mi nechutnalo, ale bylo sladké. Děkuji za nahlédnutí a srdečně Vás zdravím.