Říká se to, ale jestli je to pravda, opravdu nevím... A ani bych si to tentokrát nepřála. Zrovna to letošní pondělí novoroční nebylo pro nás zrovna radostné...
Po probuzení, po poměrně delší silvestrovské noci, přijdu do pokojíku kde máme klícku se dvěma andulkami, (papoušky vlnkovanými), že ptáčkům nasypu proso – a co vidím… Jedna z nich, zelený sameček Ferda, sedí bez hnutí v rohu klícky a jeho družka, bleděmodrá Adélka, kolem něho smutně poletuje…
Špatné znamení... No nic – musili jsme s manželem smutně konstatovat, že náš milý Ferdík se zrovna na Nový rok odebral do „ptačího nebe…“ Smutní jsme byli všichni - naše modrá Adélka, manžel i já. Dalo se to ale bohužel čekat... Ferdík, který byl již mirně řečeno „v letech,“ poslední dobou posedával načechraně v kleci, a když už vyletěl, poletoval nízko při zemi. Přemýšleli jsme s manželem jak situaci řešit, ale po dalším dni Adélčina „vdovství,“ kdy vypadala jako „zmoklá slepice,“ jsme usoudili, že bude nejlépe, když jí pořídíme nového partnera.
Hned po svátcích jsem na tom začala „pracovat...“ Odzvonila jsem několik adres -- a povedlo se… V nedaleké prodejně exotického ptactva měli k mání modrého anduláčka, věkem odpovídajícího naší osiřelé asi dvouleté Adélce. S novým partnerem, kterého jsme nazvali Ferdinand II., jsou si teď zabarvením sice hodně podobní, ale určité znaky, jako je různě barevné ozobí (a jiné), je od sebe odlišují... A tak všechno dobře dopadlo, naši ptáčkové Ferdík a Adélka se spolu shodli, z jejich klece odešel smutek, zavládla tam radost, mír a pohoda. (A tak i v naší domácnosti).
V sobotu 6. ledna k nám přišli (s kasičkou Charity) tři králové, vlastně tři dívky - královny, a za dveřmi nám pěkně zazpívaly tříkrálovou koledu. Bylo to velmi milé. A tím vlastně pro nás skončily i ty letošní Vánoce. Stromeček už máme odstrojený, jen nějaké pamlsky a vánoční cukroví v krabici zůstalo.
A teď, v pátek a v sobotu půjdeme – a snad i každý zodpovědný a pořádkumilovný občan k prezidentským volbám… A koho budeme volit? To je na zvážení každého z nás… Já osobně nemám ráda nátlakové akce, svého favorita už delší dobu mám - a nenechám se na poslední chvíli nikým ovlivňovat. Ani médiemi. Ono, podle mne, v těch prezidentských volbách zase o tolik nejde. Život nás, občanů – vzhledem k pravomocím „hlavy státu,“ to zase tolik neovlivní… Důležitější byly volby do poslanecké sněmovny - a ty už máme díkybohu za sebou, ať už dopadly - jak dopadly…
Pro nás, občany je důležité hlavně zdraví a pohoda – nás a naší rodiny. A pokud to bude nahoře mezi politiky hodně skřípat, a nebudou se chtít mezi sebou stále dohodnout, zvolíme si jiné... Máme tu přece demokracii - nebo snad ne? Škoda je jen těch zbytečně vyhozených peněz. (Za nové volby). Politici, mějte rozum...
