Nejkrásnější pláž na světě?! (Aneb filipínské překvapení)

MODRÉ HVĚZDICE a bez brýlí ani krok! Bílé pudrové pláže a průzračné čisté moře, kde není třeba ani šnorchlovat, abych viděla hejna barevných rybiček nebo modré hvězdice, (které vypadají jako dětské bábovičky),šumění palem..světelnost je tak silná, že když si zapomenu sluneční brýle , tak se po chvilce mžourání, pro ně rychle vracím zpět do rodinného  hotýlku…z našeho pokoje je vchod hned na pláž..Na ostrově Boracay jsou zakázané výškové budovy, a to je moc dobře…kapacita ostrova je regulovaná malými hotely, které jsou chytře “poskovávané “ve stínu palem…

BORACAY - Je nádherný filipínský ostrov, asi 315km od Manily. Dostupnost z hlavního města Filipín je po moři nebo vzduchem. Volíme letadlo, zjištujeme, že je české výroby, takže věříme v kvalitu, když sedáme do trošku staršího modelu…v pohodě. Ostrov se obejde pěšky za den, je totiž jen cca 7km dlouhý a 1km široký, ale k přesunům se používají místní tuk-tuky, které jsou zároveň i atrakcí pro turisty. AUTO tady nepotřebujeme.

Jsou zde dvě hlavní pláže Bulabog a White (BÍLÁ) pláž, to je ONA, je prostě nejkrásnější!

Ne náhodou dostal ostrov Boracay v loňském roce ocenění od prestižního časopisu Travel + Leisure – NEJKRÁSNĚJŠÍ ostrov světa.

A není tu trochu NUDA? Ani náhodou..pokud chcete proležet den v houpací síti, která je vtipně uvázaná pod palmovou střechou a číst si nebo pozorovat okolí, postavit si hrad z písku? Proč ne.  Ale čisté moře vybízí ke šnorchlování, potápění, windsurfingu nebo když se pořádně namažeme (krémem) tak se tu dá nádherně zaplavat a potom se lehce ogrilivat. Pro zarputilé golfisty je tu krásné hřiště, odkud jsou neskutečné výhledy na okolní skály, moře a útesy. Odpolední vedro nás nutí si zdřímnout, ale večer místní malá letoviska ožívají a malých lokálních restauracích, příjemní filipínci, kteří mluví anglicky, Vám připraví nějakou místní specialitu, čerstvou rybu, krevety nebo vepřové na 100x jiný způsob s rýží nebo hranolkami.

“WHERE ARE YOU FROM?”ptá se mile  místní majitel, malé restaurace, číšník a kuchař v jedné osobě, když jsme se rozhodli pro romantickou večeři na pláži. Tak tuhle větu jsem hlavně v Asii slyšela asi “milionkrát”!! V Asii je tahle otázka velmi důležitá. Tazatel nedává najevo, jen že  je zvědavý a umí trochu anglicky.. ale hlavně chce rozkódovat z jakého kontinentu tihle turisté vlastně jsou…a to PROTO, že Američané dávají nejlepší spropitné a na jídlo nejsou tak nároční..Australané jsou pohodáři, ale milují hlavně vše čerstvě ulovené nebo ogrilované a Evropané? To pozor, tam jsou rozdíly…Němci jsou puntičkáři a vše si pěkně spočítají, Francouzi mají rádi delikatesy a  dožadují se vína…Angličané jsou  v pohodě.

Když uslyší, že jsme z “Czech republic”, usměje se ještě více a pro něco běží..Koukáme na sebe a čekáme co bude. Přiběhne s plechovkami Budvaru a vítězoslavně a správně prohlásí PIVO! Tak to je překvápko, a moc příjemné..prostě PARADISE.