Korupce v privátní sféře - zaplať, jinak nedodáváš!

Téma korupce ve státní sféře, korupce státních úředníků a politiků, se skloňuje všemi pády, ale nezaznamenala jsem větší poprask kvůli jinému, velmi podobnému fenoménu - korupci ve sféře privátní. V praxi to totiž funguje následovně: Máte malou fabričku, vyrábíte třeba báječné galoše. Ono by se řeklo, že se nákupčí obchodních domů, velkoobchodů a nákupčí větších podniků přetrhnou nakoupit váš výrobek, který je nejlevnější a nejdokonalejší na trhu. Je to ale tak? Není. Když totiž nezaplatíte toho správného člověka, vaše galoše bude nosit tak akorát vaše babička.

Jó, když ruka ruku myje....Corbis.com

Mám přátele ve výrobní sféře a všichni shodně hlásí - kdo nemaže, ten nejede.

Z určitého úhlu pohledu by se zdálo, že vlastně o nic nejde... že je to jen jiná forma reklamy, kterou si výrobce rozpustí do nákladů... tak proč nějaký povyk, že?

Jenže tak jednoduché to není.

Za prvé to znamená, že podobné praktiky deformují trh. Do obchodů jako jsou Tessco, Hyponova a Tiostatní se dostává jen to zboží, které někdo schválil, protože dostal slušné kapesné. Malý výrobce nikdy nemá šanci ve výši takových kapesných soutěžit s těmi velkými (nehledě na fakt, že si stejně nemůže dovolit ani to jejich "regálovné" a splatnost faktur 6 i více měsíců).

Klasičtí liberálové nás přesvědčují, že všemocný trh zreguluje všechny anomálie - že z boje o zákazníka vždy vyjde úspěšně ten výrobek který nabídne nejlepší poměr kvalita-cena-výkon. Jenže páni ekonomové... jak může v takové volné soutěži uspět výrobek který ta žába na prameni do soutěže vůbec nepustí?

Úřad pro hospodářskou soutěž nemá kompetence tyto záležitosti řešit. Malý výrobce se s velkoobchodníkem může tak maximálně soudit, ale to neudělá, protože by si vykopal tak akorát hrobeček vlastního bankrotu.

Pokud se jedná o zboží obecné, není to ještě taková katastrofa - nějaký distribuční kanál se vždycky najde. No ale co když vyrábíte třeba automobilová zrcátka? Co když je váš okruh zákazníků omezený?
Pak vám nezbude než mazat a mazat.

Nelze se spolehnout na formulku, že by nakupující (myšleno společnost, její majitel) měl vždy možnost si cenu všech svých vstupů ohlídat. Pokud nakupovací pravomoci svěřuje do rukou nákupčích, svěřuje jim i moc vybrat takového dodavatele, který lépe "vyhovuje" nákupčímu, ne zaměstnavateli. Pokud ten takové pokřivené nakupování provádí chytře a pokud nevybočí do extrémů že za jeden šroubek zaplatí 30.000 korun, nemá na jeho konání zaměstnavatel za běžných podmínek možnost přijít.
Ani tendry nejsou všelék - tam stačí jen tomu správnému dodavateli napovědět, jak má jeho nabídka vypadat...
A to jsme stále ještě u těch majitelů, kteří by něco podobného hlídat chtěli... ale co třeba takové Tessco? Myslíte, že třeba ono nakupuje jen od těch dodavatelů kteří své výrobky dodají v nejlepší kvalitě za nejnižší cenu?

Za druhé - a to je mnohem zásadnější - takové pokřivené nakupování přímo poškozuje zákazníka. Nejlépe je to vidět na příkladu zdravotnictví, ale v podobných intencích to funguje i v jiných oblastech.

Tady malé odbočení - v USA jsem pracovala v hotelu The Ritz Carlton, v kongresové sekci. Nějakých padesát procent akcí tam organizovali velcí výrobci pro své odběratele. Poznalo se to jednoduše - čím opulentnější to byla akce a čím větší byly "dárkové balíčky" které se hostům při check-inu rozdělovaly, tím jistěji se jednalo o akci "výrobce-zástupce odběratele".
Ty nejmegalomanštější akce pořádali výrobci léčiv a lékařské techniky pro zástupce velkých amerických nemocnic.

Například Pfizer rozdával jako upomínkové předměty drahé hodinky, dárkové certifikáty do Saks Fifth Avenue (síť luxusních obchodů) a podobně... a to byly dárky veřejné ... co se rozděluje v zákulisí?

Náš kamarád, "rep" americké farmaceutické firmy, měl dokonce rozpočet na "entertainment", neboli na zabavování spřátelených lékařů. Zabavování spočívalo v objednávání tisícidolarových lahví šampaňského Cristal, luxusních prostitutek a VIP lóží na basketbalová utkání.

I v Čechách občas prosákne informace o tom, že lékař či primář nemocnice tu a tam dostal nějaký ten dáreček od výrobce léčiv... ale o tom, jak lékaři jezdí na drahá výjezdní "školení", o tom jaké jsou incetivy za odběr toho a toho léku... o tom se moc nemluví.

A netřeba nijak zdůrazňovat, co se asi tak stane, pokud má lékař volit mezi lékem "sponzorovaným" a lékem pro vás sice lepším, ale trapně sponzorsky neošéfovaným.

Není jednoduché řešení jak tyto praktiky eliminovat - když na nich profitují ti přímo zainteresovaní, ti kdož se jich účastní. Tratí na nich jen malí výrobci, malí akcionáři velkých firem a my, malí občánci kteří si stále necháme namlouvat, že volný trh je mocným všelékem na všechno. Ne tak docela...

Ruka trhu totiž není vždy spravedlivá. Občas totiž šmějdí v kapsičce a šustí si zvesela tučnýma úplatkama.