Všechno je to jen spekulace

a jen spekulanti na tom vidělají. A to jde ne?

V podstate

rikate, ze Keynesova teorie (mnohokrate overena v praxi) vlastne nepracuje. Je to tak?

Re: V podstate

Davide, v praxi bylo v 70. letech ověřeno, že Keynesova teorie nefunguje, protože něco jak "stagflace" (inflace a recese zároveň) by podle něj v podstatě nemělo existovat.

Máte-li zájem se dozvědět více, pak doporučuji Henry Hazlitt: Failure of New Economics, nebo Dan Šťastný: John Maynard Keynes - příběh revoluce, případně je pár kapitol i v M. Rothbard: Man, Economy, State (česky: Zásady ekonomie). Všechny tyhle knihy jsou k dispozici online na internetu (Rothbard v češtine pouze knižně).

jeste jednou

Ještě jednou se pokusím vysvětlit, s čím v článku nesouhlasím. Tak třeba je recese vážně definovaná jako pokles produkce? Já bych právě řekl, že recese je pokles součtu ceny všech výrobků, vzhledem k nějaké cenové hladině. Takhle definovaná recese může nastat, i když se množství výrobků oproti loňskému roku zvětší, ale klesne cena některých výrobků. (Př: všeho se vyrobí stejně, jen plazmových televizí se vyrobí 2x více. Učiní se ale objev, který způsobí, že cena plazmových televizí klesne 4x. Tím pádem dojde k recesi, protože továrna není schopná vyrobit tolik, aby se dostala na loňský obrat (třeba to ani není možné z důvodu nákladů na výrobu))

Nebo nemusí dojít k recesi, ani pokud se množství výrobků sníží, ale  jsem schopen je prodat za vyšší cenu.

Re: jeste jednou

Recese je definována různě, taková obecně známá definice bývá pokles HDP ve dvou po sobě následujících čtvrtletích...  samozřejmě vzhledem k různým cenám v čase i místě je problém zjistit, zda dekorace je "víc" než kořínky. A největší ironií je to, že tento problém v podstatě nikdo vyřešit neumí, přesto to nikoho neodradilo HDP počítat....

K Vašeu příkladu: zisk podnikatele jeste dán rozdílem mezi výnosy a náklady. Učiní se objev, který způsobí, že výrobci poklesnou náklady. Tím pádem může vyrábět za nižší cenu při zachování zisku. Tím pádem budou mít spotřebitelé více peněz, které mohou využít buď pro nákup další plazmové televize, nebo pro nákup nějakého jiného zboží.... výsledkem inovace tedy zpravidla bude růst produktu, protože "2 plazmové televize" poměrně jistě více než "1 plazmová televize".

Konečně někdo otevřel

téma z tohoto úhlu. Jen houšť a větší kapky.

Co se diskuse týče

Prosím nezaměnujte reálný za nominální HDP. Ten Robinson může mít o tři hrnky mléka méně, ale za to může mít více volného času. A čas na masturbaci, respektive proces masturbace samotný se  také do výše HDP počítá.

Re: Co se diskuse týče

Nezaměňuji. Co je reálnější, než hrnky mléka? To je naprosto reálná veličina.

Pokud jde o volný čas - samozřejmě, jenže když si nějak oceníte volný čas, zjistíte, že po "nové informaci" najednou vzrostla cena volného času a Robinson jím před novou informací plýtval. Takže opět pokud přepočteme minulé HDP podle nových cen, tak nám vyjde, že po "nové informaci"(tedy de-fakto recesi) toho Robinson produkuje VÍCE.

Robinsonova recese

Model vychazi z predpokladu, ze spotreba muze rust do nekonecna: Robinson spotreboval pred krizi 5 hrnku dene a po krizi mu zustane 9 hrnku dene. Sam maximalne muze spotrebovat cca. 6 hrnku, 3 hrnky se skazi (nema lednicku)

a. Trzni hodnota hrnku mleka klesne. Robinson musi prodavat, dostane za hrnek mene korinku, HDP (vyjadren v hrncich) klesne, devalvace hrnku.b. Robinson transformuje jednu kozu v kebab, snizi produkci. Fakturuje zisk, HDP klesne.c. Robinson proda jednu kozu Patkovi, Patek ji bude zplacet korinkama. Oba maji jak mleko tak korinky, z prebytku si Robinson zase nekdy muze dovolit nechat Patkem vyzdobit dum, a i Patek si muze od Robinsona nechat spravit strechu etc. HDP roste, recese je prekonana, Patek je novy market player.

Re: Robinsonova recese

Ale spotřeba může růst do nekonečna. Samozřejmě ne "spotřeba mléka", ale spotřeba obecně ano. Nemyslím, že by Robinson byl proti plazmové televizi a třem sluhům....

Tržní hodnota mléka neexistuje, existuje pouze tržní cena. A ta zrovna v tomto případě spíše stoupne..? Jinak myslím, že "kdo co vlastní" v tomto případě moc neovlivňuje výši produkce.

Nicméně pointa toho článku je, že "recese" neznamená pokles produkce. Znamená ztrátu iluzí (jak už tu někdo poznamenal), a díky lepším informacím naopak pohyb správným směrem - a tedy růst produkce.

Ono vůbec sčítat "mléko a kořínky" je trochu nesmysl - tak ukazuji, že existuje mnoho různých způsobů, jak ten součet provést a že používat běžné ceny může vést k závěrům, které jsou velmi pochybné.

A co když peníze neexistují?

Zkuste si pánové představit, že jsou peníze jen kolektivní halucinace. Že existují jen ve chvíli směny jako aktuální poměr vyjednávacích sil směňujících a intenzity víry ve vlastní nepostradatelnost a majetek. Pak zjistíte, že recese je prostě jen ztráta iluzí a nic jiného se neděje :-)

Re: A co když peníze neexistují?

zadny

U toho příkladu s kozami by stálo za to dodat, proč Robinson po zjištění nových informací propouští Pátka, když s zisky jeho firmy se nic nezměnilo. Jestli na ně měl nějakou půjčku, kterou chtěl splácet postupně 20 let, tak je to jasný, ale nic takového v přikladu není, i když je to důležité. Takhle by prostě Robinson mohl udržovat stejný stav ne 20 let, ale 5 a pak si pořídit nové kozy.

Taky nevím, proč by se měla hodnota výrobku určovat podle toho, kolik jsem za něj ochotný zaplatit. To že jsem ochotný dát za auto 10000, neznamená, že má cenu 10000, když mi ho za tu cenu nikdo neprodá.

To HDP je prostě okamžitá cena produkce. To, že se po nových informacích ukáže, že cena odvedené práce bylo 10x menší, neznamená, že by se měl přepočítat HDP.

Podle mě, v příkladu s kozami došlo k jasnému poklesu HDP o 3 hrnky mléka, protože Pátek má nyní jen výrobky v ceně 2, zatímco dříve v ceně 5. Robinson je na tom stále stejně.  

Příčinou recese

Je to, že do ekonomiky napumpujete nekryté peníze a pak je ztáhnete zpět z oběhu.