Podpálil si svíčkou skříň

Jako vždy v adventní době si koupil věnec, a aby mu ho svíčky nepodpálili, tak si je dal na talířky. Žel jednu z nich dal na umělohmotný talířek, což se mu vymstilo.

Jakmile se setmělo,jak byl zvyklý, zapálil svíčku a nechal ji hořet celou noc,neb byla na talířku,takže nehrozilo, že něco chytne. Pokud zapaloval a nechal hořet svíčky na porcelánových talířcích nic se nestalo. Svíčka dohořela a zhasla.

Jenže pak zapálil tu svíčku, kterou měl na umělohmotném talířku, nechal ji hořet a podle zvyku šel spát, aniž ji zhasnul,což se mu vymstilo. Svíčka dohořívala a její žár rozpustil umělohmotný talířek, na němž byla položena, talířek měl na skříni, a rozpuštěn se roztekl po skříni. Naštěstí jej vzbudil smrad, který se linul od hořícího talířku a skříně.

Když zjistil, co se děje, běžel do ledničky, zda nemá párek, že by si ho na hořící skříni opekl. Jenže zrovna žádný neměl, což jej zamrzelo, a v duchu si řekl: ,,Škoda, že žádný nemám. Tak krásný ohýnek a já toho nemůžu využít. Ach jo."

Nuž nezbylo mu nic jiného, než tento ohýnek svépomocí uhasit, neb bylo něco kolem půl jedné v noci a nechtěl budit zbytečně sousedy. Vzal hrnec, napustil do něj vodu a celý ho vylil na skříň. Zasyčelo to a bylo po ohýnku. Oddychl si a šel si lehnout do druhého pokoje, neb by v tom smradu neusnul.

Po vánoční dovolené opět šel do práce, a všem svým spolupracovníkům i spolupracovnicím se chlubil, jak mu hořela skříň,a každé návštěvě ji ukazoval,takže z ní udělal malou soukromou turistickou atrakci.