Náš pan farář umí kung-fu

To, že náš pan farář ovládá tohle bojové umění jsem zjistil až včera, kdy vysklil dveře od márnice.

Včera po pohřbu jsme odnášeli katafalk do márnice, která stojí vedle kostela. Je to taková dřevěná bouda, něco jako malý dřevěný domek s dveřmi, se skleněnou výplní.

  Když jsme k ní došli, pokoušeli jsme se odemknout dveře, jenže zámek nefungoval. Pokoušeli jsme se je nadzvihnout, a pak odemknout, jenže  ani tímto způsobem  nešly odemknout. Po marných pokusech kolega zašel pro pana faráře, aby nám pomohl.

   Pan farář přišel, zkoušel do nich kopnout a tak povolit zaseklý zámek, jenže neuspěl. Tak se rozhodl se o ně opřít vší silou a při tom loktem vyrazil sklo, které se s rachotem rozsypalo. Naštěstí to pan farář odnesl pouze s pár škrábanci, takže si je obvázal a šel sloužit mši svatou.

 Poté, co pan farář odešel se ošetřit, jsme dveře totálně vysklili, aby se nikdo nepořezal, a ze vnitř otevřeli dveře, neb zámek nešel odemknout pouze z venku. Tak jsme katafalki uložili dovnitř, uklidili sklo  a šli to oslavit, že se nám dveře přecejen podařilo otevřít a schovat tak katafalk.

  Pan farář poté, co se ošetřil zavolal jednomu farníkovi, který je sklenář, aby přišel jím úspěšně vysklené dveře zasklít a zabránit tak zlodějům, aby odnesli katafalk do sběru, což po mši svaté udělal a pak jsme všichni společně šli do hospůdky.