Drazí dříve narození spoluobčané. Od prezidentských voleb vám chci cosi napsat, takže...
Životní hodinyLucie Paceltová
V mém předchozím smutečním blogu zdobeném kostlivcem jsem pogratulovala k vítězství Zemana mimo jiné velkému procentu seniorů. A hnedle jsem obdržela dva mejly, ve kterých pisatelé na tuto moji formulaci zareagovali.
První byl můj oblíbený spoludiskutující a mnohdy (ač ne vždy a tak to má být) se mnou souznící pan Petr. S přehledem a znalostmi širšími, než mám já, vylíčil, proč volil Karla a co vše znamená pro republiku volba soudruha Zemana. Přičemž mejl zakončil takto: "Srdečně zdraví menšinový důchodce Petr". Aj aj. Jemné popíchnutí od gentlemana mě zamrazilo, ale řekla jsem si, to bude dobrý, však pan Petr ví jak jsem to myslela a nebere si to osobně... Jenže přišel druhý mejl.
Psala pro mne dosud neznámá paní Zdenka... "Zaráží mě neustále jedna věc. Proč si všichni mladí myslí, že senioři volí Zemana? Já osobně si myslím, že je to vyrovnané s mladými a to i v tom, kdo k volbám šel a kdo ne. My netrpíme senilitou, prožili jsme rok 1968, nedáme se lehce manipulovat. Asi tedy nevypadáme stejně dobře, jako mladí, tak přece nemůžeme mít stejný názor! Jinak si názor většiny mladých nedokážu vysvětlit. A berem důchod, na to jsem zapomněla.
A Zemana jsem nevolila, hulvátství, egoismus,aroganci, povyšování a zkreslování faktů považuji za vady, které se s funkcí prezidenta neslučují. Ve své generaci zdaleka nejsem sama.
Na shledanou.
Zdenka (příjmení neuvádím pro ochranu soukromí pisatelky), ročník 1946"
To už jsem se opravdu chytla za nos! Napsala jsem oné paní důvody svého konání a omluvila se, ač jsem si závěrem neodpustila poznámku, že i ona hodila do jednoho pytle pro změnu nás, mladé, takže jsme si kvit. Načež mi od ní přišel další mejl, ze kterého jsem měla velkou radost. Paní Zdenka mé vysvětlení očividně přijala a vzala vážně i moji výzvu z blogu, že mám zájem o komunikaci a výměny názorů, o zajímavé zdroje informací. Při čtení jejích řádků jsem pochopila jedno: kampaň pana Schwarzenberga měla výraznou až osudovou vadu - ve snaze přiblížit Karla mladým de facto vyřadila seniory. Jde to snadno a zní to pěkně logicky, že hlavně oni jsou na vině. Poté, co jsem si v den voleb vyslechla na ulici debatu hloučku seniorů, kteří závistivě rozebírali snadný a pohodlný knížecí život, jsem byla proti starším generacím taky pěkně najedovaná. Jenže takto šmahem to nejde brát!
Nenašla bych hezčí slova, než jaká použila paní Zdenka: "...Národ by neměl být rozdělován na "elitu a plebs". Snažím se pochopit ty, co volili p. Zemana. Cítíte-li se ponížení, zneuznaní a zneužívání, co čekat? Na obou stranách se podepsala politika posledních dvaceti let, přehled a sociální postavení. Moc se mi nelíbí voliče p. Zemana nazývat hlupáky, domnívám se, že jejich volba není zdaleka jen jejich vina. Dnes studuje na vysokých školách zhruba 70% mladých. Na jedné straně jsou obavy ze snížení kvality vysokých škol, já se snažím v tom vidět i pozitiva. Na každé škole se jako vyučující nebo přednášející najdou osobnosti. A právě jejich prostřednictvím by mohly být předávány mladým hodnoty, postoje, kulturní a historický přehled. Jejich děti pak budou v tomto duchu vychovávány, samozřejmě spolu se zkušenostmi z vlastní rodiny. Bude-li převládat názor, že p. Zeman musel zvítězit, protože socky, závistivci a zaměstnanci (s podtextem hloupí) převládají, nepokládám to za dobré. Elita národa by se neměla stavět do opozice, ale měla by "táhnout" národ nahoru. A pociťovat za to i odpovědnost. Mladí by neměli mít pocit, že staří je "zradili" a nechápou. Jsou to jejich rodiče, prarodiče a odsuzovat vlastní předky jen z politických důvodů pokládám za hodně špatné. Zabírá-li Vám většinu času zajištění rodiny, těžko Vám zbývají jak peníze, tak prostor na jiné prožitky a sebevzdělání. Pokud se pak díváte, jak si jiní užívají s přívlastkem "za nakradené" peníze, nemůže to ve Vás vyvolat nic jiného, než nevoli. Na hledání souvislostí posledních dvaceti, natož šedesáti let, nemáte energii, v hlavě nosíte úplně jiné starosti. Ale, i když jsem optimista, iluze o nás, lidech, si příliš nedělám. Hodně je v komunikaci..."
Využívám tedy Valentýna. Nechme stranou polemiku, zda je chudák svatý Valentýn rád za všechen ten komerční humbuk a zda není k vyznání citů vhodnější náš krásný první máj, prostě do května už bychom všichni ztratili nit, kvůli čemu že jsme se to v lednu rafali. Milí středně staří, staří a úplně nejstarší spoluobčané. Všichni, kdož jste se v životě upřímně snažili žít dobře a dělat jiným radost, máte můj obdiv a respekt! Volte si koho chcete, při nejhorším se při osobním setkání nebudeme bavit o politice, ale vyměníme recepty, svorně zlehka zkritizujeme -náctileté nebo tak něco. Společnou řeč ale najdeme vždycky, bude-li z vaší strany ochota, z mé strany ji máte. Protože to JÁ uvnitř každého z nás, JÁ, které vnímá a cítí, je pořád stejné, zub času je neohlodá. JÁ v každém z nás je uhňácáno ze stejného božího těsta. Tak tedy, ať je vám kolik chce, jste-li lidé dobré vůle, mám vás ráda.
