Peču na to...!

Vánoce? To bývají diskuse o škodlivosti nákupních horeček + třídění lidí na sorty: kaprojedi/kuřojedi, bytogrunti/pohodáři, stromečkáři fiknutí/hrnkoví/plastoví, Santomilci/Mrázomilci/Ježomilci... A co já? Já na to: "Peču!"

Jaký si je uděláš, takový je máš.Lucie Paceltová

Vánoce jsou úžasné a hotovo! Faktem je, že čím jsem starší, tím více dávám času do přípravy tohoto rodinného mejdanu s Ježíškem, ale určitě na tuto náročnost nežehrám, kdepak! Advent a předvánoční doba jsou část roku, kdy je podle mě dobré pročistit mozek, srdce i duši a těším se na ni jako malá. Naštěstí začíná už koncem října.

...? Jistě, koncem října. Každá žena, která peče cukroví drobátko více a souběžně k tomu zvládá ještě jiné časově náročné činnosti, vám to potvrdí. Hezky žádný spěch... Nejdříve si na papír rozepíši plány, stejně jako v normálním životě: povinné minimum letošních druhů, pestrou paletu. Za ně připíšu i vyšší cíle a dobrovolné aktivity, pokud se bude časově dařit. Své místo mají i novinky - před pár lety jsem si začínala myslet, že když znám přes třicet druhů cukroví, nemá smysl hledat a zkoušet nové recepty. Jenže to byla hloupost a ještě k tomu smutná! Asi jako když jsem si říkala, že to v životě kdovíkam nedotáhnu a měla bych už žít poklidně a stereotypně jako většina lidí kolem. Kůň ve mně tehdy tak nešťastně sklonil hlavu do zápřahu... Přitom to byla jen zaslepenost. Cesta je cíl, poznávání a hledání je krásné! A protože mé povolání, koníčky i pocity jsou velmi provázané, začal se můj lepší přístup k životu zrcadlit i do toho hnětení a vykrajování těst...

Vážím si darů země a zvířat, kterých se dotýkám holýma rukama. Užívám si vůni různých ořechů, mandlí, másla, kakaa a koření a vdechuji je jako čarodějka při míchání hrnce s lektvarem. Jsem uvolněná a mé myšlenky se toulají nad událostmi posledních měsíců, jelikož tvorba ornamentů, bochánků a zvířátek je i přes všechno to zdobení a titěrnost mnohem snazší, než když tvořím doopravdy jako kumštýřka. Komu jsem snad nechtěně ublížila? Komu prospěla? Čeho jsem zvládla hodně a kde jsem slabá a měla bych zabrat? Jak se mají všichni staří známí? Jaké nové zajímavé lidi jsem letos potkala? Kam nás vzájemně naše seznámení posunulo?... Pečlivost, počítání kusů, láska k mnoha lidem a zvířatům sálá jako plech vytažený z trouby. Na kolik míst letos rozdám balíčky nebo krabice? Kde by o cukroví stáli a kde si naopak musím dávat pozor, abych nošením "mouky do mlýna" neurazila tamní hospodyni? Snad ti lidé poznají, že se snažím předat jim ručně vyrobený dar, který má tu výhodu, že nebude dlouho zabírat místo. Že do něj zamykám dobrou vůli, tradici a řád staletí a kouzlo vánoc. Dítě z mé duše pohladí dítě skryté v duši obdarovaného a nechce nic víc, než aby chvíli nepřepočítával tržní ceny skořápkovin a mouky a spíš se zasmál nad malým stromečkem, hvězdou, rakem, kozou, žirafou, motýlem, listem z javoru a dubu...

Milý čtenáři. Přeji Ti, abys také uměl nalézt před vánoci svůj způsob očisty a formu svébytného projevu náklonnosti k rodině a přátelům. V nejdelších nocích přebývá veliká víra a nevyslovitelná pravda o chodu světa. Čokoládové ornamenty a zdobení jsou mantry. Naslouchejme skořicovému a hřebíčkovému tichu - - -