EU navrhuje pro ženy tlačenku do velkých firem. A celkově prý by se měly málo ohleduplné země typu třeba ČR zlepšit a dbát o větší "pohlavní" vyváženost i v politice, veřejných institucích a tak všelijak... Jako žena reaguji: Děkuji, nechci!
PanovniceLucie Paceltová
Eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová podala návrh, že ve vedení velkých evropských firem by mělo být do roku 2020 minimálně 40% žen. Tento návrh má sice mnoho zastánců, ale také oponentů. Nejsem sice členkou žádné rady ani neplánuji kariéru ve významné společnosti, ale i na mne jakožto ženu už beztak sociálně citliví politici a političky sepisují kvótu, ke všemu nějakou tu specificky českou kvótu jakou svět neviděl. Předem děkuji za péči, ale nemám zájem, obejdu se! Hned vám písnu proč:
Pohybuji se mezi různými skupinami lidí a napříč všemi možnými typy obživy. Ano, typicky ženská povolání bývají hůře placená, ale ujišťuji vás, že když do např. sociálních služeb přijmou čas od času Frantu, dostane podle tabulek stejnou bídu jako Máňa. A možná mi něco uniklo, ale dosud jsem se nesetkala s konkrétním případem, kde by na "smíšeném" pracovišti dostala žena za stejný výkon jako muž nižší odměnu. Vnímám sice ostře, že na vyšších postech (a to i mezi podnikateli) existují "písečky", kam mužští velice neradi pouštějí ženské, ale nevěřím, že tomuto jevu pomohou normy a nařízení! Život obecně prostě není kdovíjak spravedlivý a ohleduplný, proto i my, ženy, se musíme cvičit v boji a umět se prosadit i v nepříznivých podmínkách. Chci-li uspět před houfem chlapů, je mi předem jasné, že si ze mě budou dělat ze začátku čurdu a číhat na každou chybičku. No a co?! Zvednu hozenou rukavici - a jestliže vím, že jsem opravdu dobrá, předvedu se v plném lesku a donutím i největší rivaly sednout na bobek a uznat moji pozici! A v případě potřeby se ve smečce jakožto alfa samice klidně servu ještě několikrát a natrhnu drzounům frak, teprve takto se vytvoří přirozená hierarchie a funkční až vřelé vztahy. Může se taky stát, že narazím, neuspěju a budu muset zkoušet štěstí jinde - ale i to je normální. Tak to totiž chodí už od pra pra časů ať chceme nebo ne. Kdybych se místo toho začala ukňučeně ohánět papírem s razítkem, stala bych se pouze trpěnou slaboškou. A toho bohdá nebude!!!
Abychom si rozumněli, také se mi líbí, když jsou ženy hojněji zastoupeny u kormidel. Naše plémě oplývá větší empatií, starostlivostí, uměním omluvit se, schopností nalézt mír. Muži obecně bývají zase pokrokoví, pevnější v cestě vpřed a nahoru, vidí jeden velký cíl a k němu se prosekají, i kdyby trakaře padaly! Měli bychom se tedy doplňovat. Ženy nejsou hloupější, ani méně nadané. Jejich výskyt ve veřejném životě je nižší jednoduše proto, že se ve vysokém procentu dobrovolně a rády věnují tomu, k čemu byly stvořeny - péči o děti a rodině. Ale kdykoli mají čas a chuť vtrhnout do pracovního a politického reje, mají v Evropě a 21. století stejné šance na vavříny jako muži.
Takže závěr: Nemám žádný problém s chlapama, pouze s genderově převáženým a kulhavým úředním šimlem!
