Dobrá myšlenka.

Aspoň na mě zbyde masa víc.

Člověk by asi měl poslouchat svoje tělo. Já, hlavně nyní v létě, nemám vůbec na maso chuť. A to mám energie ažaž. Když si představím na talíři například smažený řízek nebo vepřové s knedlíkem a zelím, tak se šklebím. Ani kuře mě neláká. Móda grilování všelijakých masíček mě, díky bohu, nedostala. Jediné, na co se občas těším, jako třeba dneska, je špekáček (z masa!) normálně opečený na ohni.

Doporučuji vám recept, který jsem vymyslel sám pro sebe. Neříkám, že ho nevymyslel nikdy nikdo přede mnou, ale já jsem ho nikdy neslyšel ani nečetl, takže do mých stravovacích návyků se dostal z méhovlastního popudu.

V jednom hrnci si uvažíte brambory a vodu z nich vylijete, aby vám zůstaly skutečně jen ty uvařené brambory.

V druhém hrnci si uvaříte čočku, ale vodu z ní nevylijete. Spíše naopak: neškodí udělat ji ve větším množství vody, než jaké je pro uvaření čočky potřebné. Někdy to dělám v přiměřeném množství vody, jindy ve zvýšeném množství vody.

Brambory pak zcela rozšťoucháte do nich pak vlijete tu čočku s tou vodou, v níž se vařila. Rozmícháte to a lžící jíte skvělou polévku.

Ochucení solí nebo kořením závisí na individuální chuti každého člověka.

Vedle toho, že je to dobré, je to i nzdravé, šetří to životní prostředí a vedlejší efekt je i ten, že při tom člověk ušetří dost peněz, protože toopravdu není drahé, přestože místo klasické hnědé čočky používám tu dražší červenou.

Ty brambory skutečně nezapomeňte rozšťouchat. V tom je těžiště tohoto receptu.

Oprava překlepu: je to nikoli "nzdravé" (to nikdo neví, zda mi tam uniklo "e" a chtěl jsem napsat "nezdravé", nebo se naopak vloudilo nežádoucí "n" a chtěl jsem napsat "zdravé").

Je to doopravdy zdravé. Cholesterol jde dolů.