Dokonalost sama

Jsem krutopřísně dokonalý muž. Ano. Vím to, protože si to o sobě myslím a nikdo mi to nemůže vyvrátit, protože to tak je.

My muži jsme tak dokonalé plemeno, že nám chybí už jen k úplné dokonalosti jedno žebro, což se dá přežít. Jak vlastně došlo k tomu, že jsme o něj přišli? Nebo jsme to chtěli sami, či s donucením?

Tak jistěže jsme byli donuceni. Donuceni ženou, plemenem pekelným. Přece jen někdo za tou naší dokonalostí stát musí. Je to právě pekelnice, čertice a vlastně tvor, kterému nikdo z chlapů nerozumí. Jasně, snažíme si o to, ale většinou to končí kaťastrofou. Rozchody, rozvody, hádky, nepochopení, talíře na zemi i na kxichtě atd. A když už něco pochopíme, pochopili jsme to stejně špatně. Takže další důvod naši dokonalosti. 80% můžu neřeší a říká "Ano miláčku, máš pravdu". Těch 20% jsou vlastně chudáci, kteří nechápou smysl dokonalosti.

Berte tento malý, zrychlený textík samozřejmě s humorem. Vše dokonalé je jen tehdy, kdy si lidé rozumí, hádají se, usmiřují a prožívají další radosti života. Kdyby bylo vše dokonalé doslova, unudili bychom se k smrti...