Zrušení karenční doby neboli proplácení prvních 3 dnů nemoci je skoro realitou a pro zaměstnavatele další zátěží, která nemůže vézt k ničemu dobrému.
Po zavedení v roce 2008 se během krátké doby dostala „nemocnost“ na úroveň vyspělé Evropy. Není to o tom, že bychom byli najednou zdravější, ale přestali jsme kvůli banalitám „zařizovat“ neschopenku. Mám několikrát do roka taky rýmičku nebo mi není dobře, protože jsem to přehnal s oslavami, ale opravdu nikdy by mě nenapadlo být s tím na nemocenské. Proto byla tahle tzv. karenční doba zavedená a všichni jsme si na to zvykli a holt svoje „rýmičky“ tak neprožívali. Nebo pokud to bylo nesnesitelné, tak jsme si u zaměstnavatele vzali tzv. sick day nebo prostě den dovolené.
Pro zaměstnavatele jde o další klacek, který mu stát háže pod nohy. V době, kdy chybí zaměstnanci napříč všemi obory, zvyšují se platy ne za vyšší výkon, ale proto, aby zaměstnanec neodešel, tak přijde další zátěž. Kdyby tento socialistický výdobytek nebyl zneužíván, tak budiž, ale ruku na srdce, zneužíváno „neschopenek“ bylo a opět díky vládě bude.
Třešničkou na dortu bylo vystoupení mladého poslance Ferjenčíka, který argumentoval, že poslanci poučují běžné lidi, že si mají vzít dovolenou a přitom oni berou stále stejně. Zapomíná trochu, že tu je taky mnoho lidí, kteří jsou OSVČ nebo podnikatelé, kteří nemají vůbec nárok na cokoliv a opravdu všichni nejezdí v Bentley. Jen mě to utvrzuje v tom, že jak vláda, tak mladí levicoví bojovníci za dobro šířené státem myslí maximálně na právě ty tři dny dopředu a po nich ať klidně přijde potopa.
Na druhou stranu až mi bude někdo vyčítat, že fňukám kvůli rýmičce, tak se můžu opřít o zákon, který nepřímo říká, že jde opravdu o smrtelnou chorobu.
