Politikům na komunální úrovni věří Češi dlouhodobě nejvíc. Aktuální snahy o změnu zastupitelské demokracie na přímou volbu jsou dle mého spíše ohrožující.
Za dobu, co jezdím Českem, jsem slyšel už desítky příběhů z malých obecních zastupitelstev i velkých radnic. Všude někdy došlo a dál dochází k zásadním střetům, k umanutým a bezúčelným blokováním jednání, k účelovým – natruc – koalicím… ALE, všude to stále v principu funguje a zastupitelé obcí a měst se těší největší důvěře ze všech účastníků politického systému.
Jak víme, zejména SPD a část ANO chce ve Sněmovně prosadit novelu ústavy, která by měla zavést přímou volbu starostů a hejtmanů. Pominu nyní, že novela je zatím velmi nepřipravená a spíše vypovídá o fungování SPD (a někdy i ANO) – mnoho líbivého povyku, ale málo skutečně odpracovaných novel zákonů s přehledem a řešením všech potenciálních problémů.
Jen ve vesničkách
Jde mi hlavně o princip. Na malé obci, kde se sotva najde dostatek lidí do zastupitelstva a starostu tam dělá obvykle důvěryhodný člověk už několik volebních období v řadě, proč ne?! Ostatně, tak o tom mluví i TOP 09 (jejímž jsem členem) nebo třeba hnutí starostů.
Rozhodně ale nevidím pozitivum v zavádění přímé volby tam, kde se starosta stejně musí (a v principu má) opírat o důvěru zastupitelstva. Nesouhlasím s tím, že jediný osvícený muž má právo rozhodovat, jestli se ve městě postaví za 15 milionů školka, nebo kanalizace, když na oboje v rozpočtu není. Toto rozhodnutí musí být podpořeno souhlasem reprezentativní většiny.
Samozřejmě, i většiny se mýlí (někdy i tragicky) a přijímají špatná rozhodnutí založená na populistické manipulaci.
Právě v obcích ale náš demokratický systém dobře funguje. Proto máme zastupitelskou demokracii, aby se věci i na místní úrovni domlouvaly a aby se o nich jednalo. Nikoli výhradně na základě politického klíče, ale na základě preferencí různých skupin, které v obci žijí, na základě přání určité části společenství, které se musí v zastupitelské demokracii poměřit s přáním jiné skupiny.
Riziko chaosu
Ostatně, i to, že na komunální úrovni stejně nejčastěji vítězí koalice „pro obec krásnější“ spíše než odnože stran zastoupených v parlamentu, vypovídá o tom, že se na místní úrovni dělá malá politika a lidé se tam snaží řešit problémy bez velkého ohledu k politické příslušnosti.
Zavádění přímé demokracie na jinou úroveň než nejmenších obcí mi proto přijde jako pomyslné sypání písku do soukolí, které v rámci naší demokracie dobře běží. A je pro ni zbytečně ohrožující.
Pojďme proto aktuální debaty v českém parlamentu bedlivě sledovat.
Někdy je líbivá cesta k řízení jakéhokoli celku „hlavně rychle a efektivně“ cestou spíše do demokratického předpeklí a k celkovému chaosu.
